 |
| jsou přesvědčeni, že se šamani dokážou měnit v tygry |
Tygří a leopardí muži
Případy, kdy mág či šaman údajně ovlivňuje chování nějakého zvířete, se však neomezují jen na ptáky. V mnoha případech nabývají mnohem nebezpečnějších forem, a to zvláště jde-li o velké šelmy.
V Indii, Malajsku i na Sumatře byli dříve domorodci skálopevně přesvědčeni, že se šamani dokážou měnit v tygry. Jedni tvrdili, že dochází opravdu k fyzické proměně, jiní, že v té době leží lidské tělo tygřího muže v hlubokém bezvědomí v jeho chýši či jiném odlehlém a nepřístupném místě.
Většinou jsou velmi obávaní, neboť si často tímto způsobem vyřizují účty se svými nepřáteli. Ale jsou i výjimky z tohoto pravidla. Tom Schilling holandský koloniální úředník ze Sumatry, který se v odlehlých oblastech tohoto ostrova zabýval etnografickými studiemi a lovem, vypráví o ženě, která se provdala za takového tygrodlaka a měla s ním tři syny. Všichni prý zdědili otcovu schopnost měnit se v tygra.
Schilling popisuje, jak mu tito mladí muži v tygří podobě v džungli vystopovali a nadháněli při lovu jeleny Samary. Nikdy je přímo neviděl měnit se v tygry, ale mnohokrát je spatřil v jejich zvířecí podobě.
Na plantáži Rujan Besar nedaleko hranic malajsijského národního parku Taman Negara jsem před lety prožil téměř neuvěřitelný příběh, v němž se podezření plantážních dělníků, že jeden z jejich předáků je tygřím mužem, zdálo den za dnem čím dál víc potvrzovat. Navíc byl tento tygr nebezpečným lidožroutem, jemuž padlo za oběť několik místních lidí. I konec celé historie byl velmi podivný. Jakmile onen muž i se svou ženou podezíranou ze stejné schopnosti, z plantáže za podivných okolností zmizel, řádění lidožravého tygra ustalo.
Již předtím jsem se v jihozápadní Ugandě Připletl k podobnému případu. Žil zde čaroděj, o němž vesničané tvrdili, že se v noci mění v levharta a zabíjí ty kteří se mu protiví. V té době, prý jeho tělo leží v jeho chýši, v hlubokém bezvědomí a nereaguje na jakýkoliv podnět, když řádění lidožravého levharta přesáhlo únosnou míru a všechny pokusy o jeho ulovení selhaly, obrátili se vesničané s prosbou o pomoc na nedalekou policejní stanici.
Byli vysláni tři lovci, kteří se samozřejmě tvrzením domorodců o čarodějových schopnostech vysmáli. Jejich téměř třínedělní snaha ulovit problémového levharta však vyzněla naprázdno. Levhart, jako by se do země propadl. Nebylo po něm ani vidu ani slechu. Lovci usoudili, že tuto oblast opustil a že se sem již nevrátí. Chystali se k odchodu. Vesničan, který je k ulovení nebezpečné šelmy pozval, je však tajně uprosil, aby odchod jen předstírali a večer se tajně na čekanou vrátili. Byl přesvědčen, že se čaroděj opět promění v levharta a že by se stal jeho nejbližší obětí. Lovci se napřed vysmáli, ale nakonec se nechali uprosit. Stalo se to, co vystrašený domorodec předpovídal.
Levhart byl zasažen první ranou přímo do srdce. Když pak vešli vesničané spolu s bílými lovci do čarodějovy chýše, ležel tam v tratolišti krve se stejnou ranou, již byla před chvílí zasažena lidožravá šelma. Dostal jsem se do těchto míst několik dní po oné události a hovořil jsem o ní na policejní stanici i s oněmi třemi lovci. Nevěřím, že by se s vesničany domluvili a bavili mě loveckou latinou. Hrůza mezi černochy byla skutečná a ještě velmi živá.
Zdroj: Svět magie 2/1999; autor: Jaroslav Mareš; článek: Komunikace se zvířaty
