ZAJÍC POLNÍ (Lepus europaeus) a škodlivé vlivy v přírodě. Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září. #zajíc #chemie #pole #příroda #ekologie #superfetace #pesticidy #kontaminace #predátor #remízky

Zajíc v přírodě

Zajíc se velice dobře přizpůsobil

životu v polích.
Vyskytuje se jak v zemědělské krajině, tak - poněkud řidčeji - v lesnatých oblastech.
 - Nehrabe si nory, ale dělá prohloubeniny v trávě nebo pod křovím.
- Odchází z ní při stmívání a vrací se s úsvitem.
- Obrovské ušní boltce mu umožňují velmi dobře slyšet.
- Zadní nohy má mnohem silnější a delší než přední. Je to tedy velmi dobrý skokan.
Zajíc je výlučný vegetarián, kromě zelené potravy okusuje i kůru stromů a keřů.

Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka.

Před nebezpečím ho ochraňují především jeho dobře vyvinuté smysly, dokonalé ochranné zbarvení a rychlý běh. Při unikání do bezpečí často kličkuje a odskakuje ze svého směru.
Aby při opouštění a návratu do svého "pelechu" zamaskoval svou stopu, mění náhle směr v pravém úhlu a dělá dlouhé skoky různými směry až do čtyř metrů.
Zajíc má v přírodě řadu nepřátel, kterým se může bránit pouze útěkem. Dokáže utíkat až sedmdesátikilometrovou rychlostí. Nejlépe se mu běží do kopce, protože má zadní běhy delší než přední. Loví ho hlavně jestřáb, výr a orli. Napadne-li ho dravec v otevřeném terénu, odkud nemůže utéct do křovin nebo lesa, je jeho osud zpečetěn.

Proti jejich útokům ze vzduchu je zajíc naprosto bezbranný a nedokáže jim uniknout ani na delší vzdálenost. Liškám a psům se pokouší uniknout rychlým během a neustálým kličkováním a prudkými odskoky.

.....ochranné zbarvení a rychlý běh

Stavy zajíce polního neustále klesají a pokud tento trend bude pokračovat, pak se můžeme dočkat toho, že budeme zajíce dalším generacím ukazovat jen a jen na obrázku. Tento stav je velmi znepokojivý. Proč se tak razantně stavy zajíce snižují ?

Na stavy zajíce působí negativně několik faktorů.

Především je to zemědělská velkovýroba a především pak chemizace zemědělství, která má na zajíce katastrofální dopad. Nadměrné používání pesticidů a jiných chemických látek de facto přerušují potravní řetězec a druhy následující tedy musí zákonitě hynout. Nedodržují se agrotechnické lhůty a koncentrace při aplikaci chemických látek. Chemií se zabíjí půdní organismy a půda se stává chemickou, tedy absolutně bez humusu, tedy mrtvou.

!   V současné době se stále ještě projevuje zatížení populace živočichů DDT a jeho deriváty, přestože jeho používání bylo v zemědělství zakázáno v roce 1974. Stupeň kontaminace sice klesá, ale vlastní zátěž organismu se přechodem na formu DDE stala doživotní a přenáší se dokonce kongenitálně na budoucí generaci.
!   Vrcholem této činnosti bylo používání rtuťnatých solí, kterými se mořila osiva. Ta se po vyklíčení stala potravou, mimo jiné i kojících zaječek. Výzkumy prokázaly, že docházelo k přenosu rtuti, prostřednictvím mléka zaječek, do plodů. Zajíčci byli otráveni mlékem vlastní matky a zákonitě hynuli. Naštěstí byla tato nesmyslná technologie zakázána. Je třeba zdůraznit, že ekologicky není nebezpečný vlastní úhyn, i kdyby šlo o poměrně velkou část populace, mnohem větší nebezpečí představuje dlouhodobé působení chemických látek na organismus.
!  Stejný vliv na stavy zajíců má mechanizace zemědělství . Vysoké pojezdové rychlosti, široký záběr zemědělských strojů doslova devastují stavy zajíců. Problém mechanizace zemědělství, ve vztahu ke stavu zaječí zvěře, se dá řešit nacházením ochranných prostředků.Chemizací zemědělství však hrozí menší či větší ekologické katastrofy.

O obrovských lánech , kde zajíc nenachází úkryt ani potravu, už ani nemluvíme. Zajíci neprospívá stále se zvyšující doprava, imise, migrace obyvatelstva za rekreací, budování průmyslových zón a stále se rozrůstající trend bydlení.
Velikým problémem se stává dostupnost pitné vody. Dnes těžko najdete kvalitní vodu, která by zajíci a nejen jemu, nezpůsobila újmy na jeho organismu.

Dnes voda v přírodě obsahuje mnoho škodlivých chemikálií, které aplikují zemědělská družstva při požadavku neustálého zvyšování výnosů. Odvodňováním voda z mnoha míst úplně zmizela. ( v době kojení vypije zaječka až 1/2 l vody za den )

Zajíc polní (Lepus europaeus)

Co můžeme pro zajíce udělat:

Prosazovat budování remízů a biozón, kde se hnojí výhradně organickými hnojivy. Prosazovat celoroční hájení zajíce polního. Celoročním přikrmováním zabránit potravinovému strádání.

 Zajíc potravinově strádá nejen v zimě, ale i v létě, kdy po sklizni a následných orbách nenachází dostatek potravy. Budovat zvěřní políčka, která zajistí zajíci dostatek potravy po celý rok. Odchovem zajíce polního v zajetí a následným vypouštěním do volné přírody posilovat stávající stavy. Tlumit predátory jako je liška, jezevec, ale i toulavé kočky a psi. Prosazovat ekologické motivy při tvorbě územních plánů obcí, měst a vyšších územních celků, počítat tedy ze zajícem při tvorbě krajiny.

! Zajíc potřebuje vytvoření podmínek pro přežití, které mu musí zajistit člověk.

V době, kdy dochází ke snižování populace zajíce, metají zaječky novou generaci s převahou malých zaječek. Příroda tedy upřednostňuje zachování rodu. Bude však příroda sama na tento úkol stačit ?

Zajíci mají jednu neobvyklou schopnost. Samice tohoto obyvatele našich polí je schopna v době březosti přijmout ještě další oplozená vajíčka. Je tedy schopna superfetace.


#zajíc #chemie #pole #příroda #ekologie #superfetace #pesticidy #kontaminace #predátor #remízky 

Jak zajíc přelstil lenivého hajného. Seriál pro děti o mazaném zajíci a líném hajném co neuhlídá své zelí!

Zajíc

Pohádka i pro myslivce (večerníček)

Jak zajíc přelstil líného hajného je slovenský kreslený večerníček z roku 1985.
Kreslený pohádkový seriál Milana Šimka pro děti o mazaném zajíci. V hájovně si pohodlně žije hajný se svým psem a naplno se oddává svému koníčku – zahrádce. Pěstuje v ní zelí. Les není nejmilejší. Žije v něm mazaný zajíček, který nadevše miluje hlávky zelí. Objevují se mu i ve snu. Vyčíhne si hajného, až když odejde pryč, a originálním způsobem se každý den zmocní jedné zelné hlávky. Pochutná si na ní a přitom hajného naučí, jak se starat o les.
 Od pondělí až do neděle se zelná zahrádka promění na lesní školku,
ve které hajný pěstuje mladé stromečky.

Kňour se vrací domů a brousí zbraně - návrat rytíře. Chrutí začalo. Černá je právem nazývána rytíři lesů. Člověku se dovedou postavit a zaútočit v ohrožení života.

Černá zvěř v zimě

The Return of the King. After a year the King returned to the lady,s to do his job. 
Kňouři zvláště staří (samotáři) plní jenom svou práci, rozmnožení rodu. Základem společenského života černé zvěře je ovšem bachyně a celá rodina okolo. Jen člověk tu harmonii výstřelem občas poruší...
Černá je právem nazývána rytíři lesů. Člověku se dovedou postavit a zaútočit v ohrožení života.
Tyto videa co natáčí Nico, jsou velmi instruktážní pro nezkušené mladé studenty a adepty myslivosti.


#Černá zvěř - kňour, Chrutí černé zvěře, aktivity radosti a milování života, Černá zvěř - bachyně, Myslivecká videa, Instinkty a pudy,

Jak zajíc vyšplouchl líného hajného...Jak zajíc přelstil líného hajného, Myslivecká zábava, Drobná zvěř,

Přelstil líného hajného ....

Slovenská pohádka i pro myslivce (večerníček)

Jak zajíc přelstil líného hajného je slovenský kreslený večerníček z roku 1985. Kreslený pohádkový seriál Milana Šimka pro děti o mazaném zajíci. V hájovně si pohodlně žije hajný se svým psem a naplno se oddává svému koníčku – zahrádce. Pěstuje v ní zelí. Les mu není nejmilejší. Žije v něm mazaný zajíček, který nadevše miluje hlávky zelí.

 Objevují se mu i ve snu. Vyčíhne si hajného, až když odejde pryč, a originálním způsobem se každý den zmocní jedné zelné hlávky. Pochutná si na ní a přitom hajného naučí, jak se starat o les.
Od pondělí až do neděle se zelná zahrádka promění na lesní školku, ve které hajný pěstuje mladé stromečky.

Život v lese. U starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů. Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic.

Jelen v lýčí

Vývoj paroží

Růst nových parohů, tj. nasazování, podmiňuje hlavně dostatek růstového hormonu somatotropinu vzniklém v hypofýze a současný útlum hormonu pohlavní aktivity testosteronu, toto období je přibližně od března do července.

Platí, že u starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů.
Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic. 

Nejdřív se na pučnicích začne zmnožovat pojivová parožní tkáň, základ nových parohů, a kosti parohů začnou pomalu narůstat.
Mladé parohy, tzv. panty, jsou obaleny jemnou osrstěnou kůží, která je protkaná nervy a systémem cév přivádějícími potřebné živiny pro růst parohů a dále mnoha pachovými a mazovými žlázkami s feromony, zároveň je kůže chrání před poškozením.
Tomuto stadiu se říká, že parohy jsou v lýčí. Otisky hlavních cév zůstávají trvale vytlačeny do parohů v podobě podélných rýh. V době nasazování, v době růstu paroží, žijí jeleni poměrně skrytě.

Parohy, na rozdíl od rohů, přirůstají na špici, takže nemohou na své bázi dodatečně ztloustnout. U zdatných jelenů mohou denně v období nejvyšší intenzity růstu, což je zhruba v 6. až 12. týdnu, přirůst až 2 cm a jejich hmotnost může denně stoupnout až o 150 g.
Měkká tkáň nových parohů se během růstu postupně odspodu mění v chrupavku.

Ta je následně inkrustována minerálními látkami, postupně se přeměňuje v osteoblasty a následně v kost, takže živé zůstávají jen v délce 5 až 7 cm na svých koncích. Během růstu jsou základní složkou paroží bílkoviny, asi 60 %, a zbytek tvoří minerální látky. Kostnatění je dosaženo ukládáním vápenných a fosforečných solí.

Během nasazování paroží si potřebný přísun bílkovin zvířata průběžně zajišťuji denní pastvou, dospělý jelen spase denně až 25 kg krmiva. Hlavní spotřeba minerálních látek je až v poslední třetině růstu a tehdy je převážně pokryta přechodným odbouráním minerálů z ostatní kostní tkáně, hlavně ze žeber zvířete.

LOVECKÉ ZBRANĚ. Dvoják je dvoják. Ráže 600 Nitro Express 460 Weatherby Magnum. Lion attack hunting Safari Africa

Dvoják Double Rifle */*

Lovecké zbraně. Dvoják je dvoják. Ráže 600 Nitro Express 460 Weatherby Magnum. Lion attack hunting Safari Africa

"Původní náboj dosahoval s 58,3 g těžkou střelou úsťové rychlosti 595 m/s, zatímco slabší verze přibližně 564 m/s. S energií střely na ústí 10323 J představovala silnější varianta na více než padesát let nejsilnější komerčně vyráběný náboj. Z tohoto piedestalu byl náboj 600 Nitro Express sražen až v roce 1958, kdy se objevila ráže 460 Weatherby Magnum.

Ráže 600 Nitro Express byla chápána jako jistota k zastavení slona, zvláště pak poraněného prvním, ne zcela podařeným výstřelem.

Dvojáky v této ráži používali profesionální lovci, přičemž jejich zákazníci, lovečtí turisté, bývali ozbrojeni opakovačkami v rážích 404 Jeffery, 416 Rigby nebo dvojáky kalibrů 470 Nitro Express či 500/465 Nitro Express."

Pokračování článku je tady:   →  Lovecké zbraně.


Na obrázku je dvoják:  */*

DOUBLE RIFLE & BIG BORE LIST
C B Vaughan . 470 NE

#Hunting Rifles, #Kulový dvoják, #Double Rifle, Lion (Lev), #South Africa

Naháňka v zimě pro hosty v Maďarsku

...na divočáky v pohybu na sněhu

Je to v Maďarsku a pozvaní hosté si potřebují vystřelit na divočáky v pohybu na sněhu.
Jak tak koukám s tou optikou je trefit se dost obtížné. Zdá se, že to prasátka tentokrát přežila.
Trefil se, nebo ne? To je otázka.
Ale viděli jste aspoň jak se přebíjí rychle Mauser závěr kulovnice.
Však si tento Lov hosté dobře zaplatí. A domů pojedou s videem co jim tady natočí.