Můj koníček vraný ten nic nedělá, jenom když mu řekneš, že jsi milá....
A já sám, dycky sám, svý koníčky osedlám.:]
Svý koníčky okšíruju, svou panenku pomiluju,
A já sám, dycky sám, svý koníčky osedlám.
1. Pod našima okny teče vodička,
napoj mně, má milá, mého koníčka.
[: Já ho nenapojím, já se koně bojím,
já se ko- ně bojím, že jsem maličká.:]
2. Můj koníček vraný,ten nic nedělá,
jenom když mu řekneš,že jsi má milá.
[: On ti hlavu sehne,ani se ti nehne,
ani se ti nehne,holka rozmilá.:]
3. Pod našima okny roste z růže květ,
pověz mně, má milá,proč tě mrzí svět.
[: Mě svět nic nemrzí,mě jen hlava bolí,
mě jen hlava bolí,plakala bych hned.:]
4. Pod našima okny roste oliva,
pověz mně,má milá, kdo k vám chodívá.
[: K nám žádný nechodí, k nám se každý bojí,
k nám se každý bojí,že jsem chudobná.:]
Jelení říje probíhá od poloviny září do poloviny října
Čas v přírodě
rychle ubíhá a přátelé přírody zpracovávají záběry z lesa, publikují videa na servery. Máme tu opět nové pěkné video. Povšimněte si zejména toho korunového jelena na videu. Je v plné síle, odstřelový není. Jelení říje zpravidla probíhá od poloviny září do poloviny října, ale její intenzita i délka se může místně lišit v závislosti na počasí. Jeleni si v této době vytváření harémy říjných laní a bojují mezi sebou o jejich přízeň. Od večera do rána se ozývají hlubokým hrdelním hlasem. Den pak tráví odpočinkem a zajímavostí je i skutečnost, že v této době nepřijímají skoro žádnou potravu. Laně po osmi měsíční březosti rodí zpravidla začátkem června 1 až 2 kolouchy. Ti jsou hned po narození velice čilí a následují matku, která je kojí asi čtyři měsíce. Pohlavně sice dospívají v druhém roce života, ale mladí jeleni se do rozmnožování zapojují zpravidla ve čtyřech letech. Mohou se dožít i dvaceti let.
Jelení zvěř žije s výjimkou nejstarších jelenů a doby říje v pevně organizovaných tlupách, které jsou tvořeny samicemi s mláďaty a nedospělými jedinci obojího pohlaví. Mladí samci tvoří samostatné tlupy, staří se pak stávají samotáři.
Myslivci jsou přátelé sociálních sítí.....a rádi se vám
úlovkem pochlubí!
Už troubějí...už troubějí...na horách jeleni
Není známo, že by myslivci v hospůdce přehrávali si hard rock, pop nebo jazz. Taky žádný twist, break nebo ča ča jsem neviděl. Lidovky, lidové písničky, kde jste?
Obchodují s vámi kramáři jedni. Neseženou se na webu YouTube. Tak jen poslouchám radio Orlík. Tam hrajou lidovky ( v noci)
To je inspirace. Občas si zazpívám a šinu si to k lesu tou vyšlapanou stezkou úvozem...
La, la, la....Co tu děláš myslivečku, že máš krvavou flintičku. Zastřelil jsem holubičku v šafářovic jetelíčku. Nebyla to holubička, to byla tvoje Anička.
Já jsem malý mysliveček...sotva flintu nesu...hodím si jí přes rameno a pospíchám k lesu!
Umíme si najít to krásné v přírodě i v životě. Jsme skuteční myslivci doslova a neřaďte nás mezi hloupé....
Pranostiky jsou stále aktuální: Pamatuj!
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Vznášející se pavučiny babího léta - poslední pozdrav léta.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Jakmile se ukazuje polní myš, že máš o dřevo se starat, víš.
Mnoho bukvic - mnoho vánic.
#Lidové písničky, lidovky lidové a dechové hudby. #Heligonky, Myslivecká zábava, Myslivecké tradice, Myslivecké písničky
Pár fotografií uveřejním z cest po Jižní Africe (South Africa)
Výhoda stránek blogger je, že fotografie, které se zde umístí lze odkázat pro potřeby přátel Facebooku, kteří nemají možnost prohlížet obrázky z originálních alb ve velkém rozlišení.
Tady si je prohlídnete ve zvětšení přátelé.
Postup je takový: klik do fotografie (případně F11) zvětší obrázek na celý displej.
Teď už byste mohli ty supy na stromě spočítat všechny.
Všechen život krajiny je intenzivní kolem zdroje vody. Tam chodí všichni.
Pár fotografií uveřejním z cest po Jižní Africe (South Africa)Výhoda stránek blogger je, že fotografie, které se zde umístí lze odkázat pro potřeby přátel Facebooku, kteří nemají možnost prohlížet obrázky z originálních alb ve velkém rozlišení.
Tady si je prohlídnete ve zvětšení přátelé.
Postup je takový: klik do fotografie (případně F11) zvětší obrázek na celý displej.
Teď už byste mohli ty supy na stromě spočítat všechny.
Honitba, kam chodím lovit se jmenuje Pec, má cca 1800ha. Lokalita Jeseníky.
Šla jsem po dlouhé době do lesa šoulat. Vyjela jsem si pod Břidličnou (1385m.n.m.) a vydala se na konečnou do místa zvaného Perko. Šla jsem opatrně, pomalu. Počasí bylo krásné, chladno, slunce svítilo a pomalu zapadalo, vítr nefoukal. Slyšela jsem ze 4směrů jeleny. Dva se ozývali jako hledající, další spokojení u laní.
Stočila jsem se za troubením, které se mi zdálo nejblíž. Po levé straně byla smrčina, tak jsem šla, skoro nedýchala, dávala pozor na každé našlápnutí. Věděla jsem, že ve smrčině jsou 2 linky. Když jsem docházela k té první, cítila jsem jelena hodně silně, mezitím troubení z tohoto směru přestalo. V lince jsem uviděla ležet jelena. Jak dlouhá a široká jsem si pomalu sedla na zem, vzala dalekohled a snažila jsem se ho přečíst. Nebylo to nic těžkého, měla jsem ho asi na 20 m a bylo něco málo před 19 hod. Bylo to nádherné, vůbec o mně nevěděl. Byl to 16-terák, oboustraně korunový, koruny stejné jako lustry, dlouhé očníky i opěráky.
Rozloha paroží nádherná, otevřený, ale délka mu chyběla, což je jasné. Na můj vkus až moc pravidelné. Po pár minutách se postavil na široko a jistil, díval se na mě. Postavou jako šmolka, krk, hříva žádný. Myslím si, že měl max.4 roky. Jak se postavil, začala jsem se klepat. Stál tam, dívali jsme se na sebe a on asi věděl, že ho nestřelím. Jednak by to byla škoda a taky by nebyl na výstavě červená tečka, ale asi obdélník nebo jiný geometrický tvar.
Taky mi došlo, že tento jelen netroubil, zřejmě se ještě ani do říje nedostal. Troubil jiný, kterého jsem neviděla. Po asi 3 minutách mě asi navětřil a pomalu odcházel....
Krásné, víc popsat to nedokážu, vyfotila jsem si ho do paměti. Večer jsem ležela v posteli a měla ho pořád před očima. Kdo ví, třeba se ještě potkáme.