Krmeliště a krmelec v Estonsku (kamery), Krmelec, Krmeliště černé zvěře-kamery, Krmítko, Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě

Krmeliště a krmelec v Estonsku  (kamery)

Na snímku pravidelné zásobování krmeliště černé zvěře v Estonsku.

Krmení lesní zvěře v zimě

Když napadá sníh a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci krmí zvěř hlavně senem, ale důležité jsou i obiloviny, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo.Také lidé mohou přispět a nosit zvěři například žaludy, kaštany a jablka. Pozor na brambory a chleba. Brambory po rozmrznutí hnijí a chleba vlhkem nabobtná a stává se z něj kaše. Toto krmení je dobré dávat dolů pod krmítko.
Každé krmítko musí být zastřešené a má korýtko.

V českých lesích se používají krmítka vysoká, protože krmíme převážně zvěř srnčí a jeleny.

Nízká krmítka jsou pro zajíce a bažanty, kteří se ale ve větším množství vyskytují hlavně na Moravě. Zvěř se pase ráno a večer. Krmení doplňujeme dle potřeby během dne.

Důležitým doplňkem je sůl, která se dává buď do děr v pařezech nebo pod krmítko ve zvlášť k tomu upravených kostkách.

#Krmeliště a krmelec v Estonsku  (kamery), Krmelec, Krmeliště černé zvěře-kamery, Krmítko, Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě 

V krmelci by měl být takový objem, který bude kvalitnější než tráva.Trávu srnčí prakticky vůbec nekonzumuje ani v největší nouzi...

Vysoká v zimě na sněhu...

Přirozená potrava srnčí zvěře v zimě sestává z listí ostružiníku, zelených bylin a letorostů a kůry dřevin. 

V nouzi může převládat jehličí, které ale není příliš atraktivní a ukazuje na to, že prostředí je málo úživné. Trávu srnčí prakticky vůbec nekonzumuje ani v největší nouzi - na rozdíl od jelena dá přednost jehličí, což lze pochopit při hlubším zamyšlení o rozdílech mezi těmito specialisty. V krmelci by proto měl být takový objem, který bude kvalitnější než tráva, tedy např. seno z luk bohatých na byliny, jetel apod., letnina z bylin a listnatých dřevin, siláž, případně jadrná krmiva vhodně smíchaná s objemnými, aby došlo k naředění obsahu škrobu a snížilo se riziko acidózy.

 Nejjednodušší je použít plevy nebo nařezané seno. Obojí je dostupné u zemědělců.

#Krmelec, Krmítko, Vysoká zvěř, Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě, 

Divoké sele, novoroční prasátko, sele prasete divokého v zimě. Sele prasete divokého, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese.

Prasátko...a zima (prohlédněte ve zvětšení)

#Sele prasete divokého, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese

Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě, Fotografie z myslivosti, Krmelec, Myslivecká zařízení, Myslivecké vánoce, Příroda a myslivost

Zima a myslivec u krmelce (jesliček)

#Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě, Fotografie z myslivosti, Krmelec, Myslivecká zařízení, Myslivecké vánoce, Příroda a myslivost

Prase divoké patří mezi všežravce. Spektrum jeho potravy je velice široké a jeho rozsah je závislý na lokální potravní nabídce. Z výsledků analýz obsahů žaludků vyplývá, že hlavní složku potravy představují obilniny, které se vyskytovaly ve všech sledovaných oblastech v rozmezí 20 – 90 %. Tato složka se nacházela jak ve vegetačních, tak i v nevegetačních obdobích. Tato skutečnost je dána značným a hlavně plošným pěstováním obilnin v zemědělství a také používáním obilnin při zimním přikrmování zvěře.

Druhou nejčastěji se vyskytující složkou jsou kořínky s oddenky, které se objevují také ve všech oblastech. Divoká prasata ráda prorývají půdu, proto se kořínky často stávají jejich potravou spolu s různým půdním hmyzem, semeny a houbami. Při procházkách za hledáním potravy se divoká prasata pasou na lukách či pastvinách. Proto nemalé procento potravy tvoří luční tráva, v zimním období seno.

Spolu se zelenou pící přijímají i různé části bylinek. Tyto rostliny často obsahují více látek (dusíkaté látky ) prospěšných pro růst a vývoj organizmu.
Živočišná potrava ve všech oblastech byla tvořena především savci (Mammalia). Tato skupina je zastoupena převážně hlodavci.

#Fotografie z myslivosti, Krmelec, Myslivecká zařízení, Myslivecké vánoce, Příroda a myslivost, Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě, 

SRNČÍ ZVĚŘ V ZIMĚ, Zima, mrazy a hlad v lese. Stanoviště a klid v lese. Tepelně izolační vlastnosti zimní srsti.

Srnčí zvěř v zimě na sněhu

Zimní srst srnčí zvěře,

skládající se z tlusté vrstvy dlouhých krycích chlupů a husté vlnovité podsady, má vynikající tepelně izolační vlastnosti a zabraňuje výrazným ztrátám tělesného tepla i při vysokých mrazech.
 Zvláště silná vrstva zimní srsti se nachází v oblasti hřbetu, boků a v okolí obřitku, kde krycí chlupy dosahují délky 5 až 7 cm. Jejich průměrná tloušťka se přitom pohybuje mezi 0,2 a 0,3 mm. Naproti tomu u letní srsti, která je podstatně kratší, činí průměrná tloušťka krycích chlupů pouze 0,1 mm. Vynikající tepelně izolační vlastnosti zimní srsti jsou dány nejen její značnou hustotou a většími rozměry chlupů, ale také jejich zvláštním vnitřním uspořádáním. Srnčí chlupy se skládají v průřezu ze tří vrstev.

Největší z nich je vnitřní dřeňová část, která je hustě prostoupena provzdušněnými komůrkami a kanálky. Tento dutinový systém s velkým množstvím uzavřeného vzduchu v dřeňové části chlupů má díky nízké vodivosti tepla izolační účinky.
Vysoký stupeň vnitřního provzdušnění zimní srsti se projevuje i na její nízké hmotnosti. Zimní krycí chlupy mají i přes svou značnou délku a tloušťku podstatně menší hmotnost než krycí chlupy v letním období. Za extrémně nízkých teplot může být ochranné působení srsti před chladem v případě potřeby ještě dodatečně zvětšena pomocí reflexního vztyčení (zježení) chlupů. Zvýšené množství vzduchu mezi vztyčenými chlupy má za následek dodatečné podstatné zlepšení jejich izolační schopnosti.

  Jak dobře je srnčí zvěř v zimě chráněná před ztrátami tělesného tepla lze vypozorovat ze skutečnosti, že při hustém sněžení na její srsti napadaný sníh prakticky vůbec netaje.

Při nepříznivých klimatických podmínkách, zejména vysoké sněhové pokrývce, se srnčí zvěř pohybuje pouze minimálně a po většinu doby zůstává na omezeném prostoru. Upřednostňuje přitom stanoviště, která jí poskytují zároveň maximální pocit bezpečí, ochranu před nepříznivým počasím a lehce dosažitelnou potravu. Nezbytným předpokladem je ale dostatek klidu.

  U opakovaně vyrušované zvěře se zvyšuje spotřeba energie nejen zvýšenou pohybovou aktivitou, ale i v důsledku nepřetržitého udržování organismu v stálé únikové pohotovosti. 

Pokud srnčí zvěř má na svých stanovištích klid, ochranu před nepříznivým počasím a dostatek vhodné potravy, je její akční prostor během zimního období velmi malý. U vhodně umístěných krmelišť se stálou nabídkou atraktivní potravy se zdržuje neustále v jejich bezprostředním okolí, často dokonce pouze v okruhu několika desítek metrů.

V takovém případě může správně prováděné zimní krmení posloužit k omezení nebo dokonce úplnému zabránění škod nadměrným okusem.

Zima v přírodě. Ptáci na zahradě. Baletní kosi.

Ptáci na zahradě. Baletní kosi (by denis matthey)

Kos černý je pták menší než hrdlička zahradní. Samec je celý černý s oranžově žlutým zobákem a kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí. Mláďata jsou podobná samici a mají světlé podélné proužky na zádech.

Hnízdění – hojně hnízdí v lesích, zahradách a parcích i ve městech. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát až třikrát ročně. Hnízdo je polokulovitá miska vybudovaná ze suchý stébel a kořínků slepených hlínou umístěná v křoví nebo na stromech, někdy i na budovách.Samice snáší 4 – 6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami na kterých sedí sama po dobu 13 – 14 dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče po dobu 12 – 15 dnů na hnízdě a po vylétnutí ještě asi dva týdny je přikrmují.

Potrava – hmyz, plži, červi, žížaly, bobule a ovoce.Kos černý je částečně tažný pták, v posledních letech zejména ve městech přezimuje. Ze zimovišť v jižní Evropě se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v listopadu.

Severozápad Afriky, mimo severovýchodu celá Evropa, Malá Asie a dál přes středoasijská pohoří až do východní Číny. Jižní populace jsou stálé, severnější se většinou na zimu stahují jižněji, popřípadě k lidským obydlím. V průběhu 19. století tento původně převážně lesní druh začal pronikat do blízkosti lidí,

Zima a hlad v lese. Zvěř v zimě. Myslivec a krmelec. Fotografie z myslivosti!

Krmelec může stát i na kraji lesa zvěř už si ho najde...

POSLEDNÍ LEČ
Jiří Hort

V lovecké chatě smích myslivců i jejich žen
v řadách zajíci
na trávě chladivá noc

Naděje pokleká do polních brázd
kdesi projel vlak a o kus dál
svléká se řeka

Jeleni a srnci přebarvují do zimní srsti a končí jelení říje. Zima a hlad v lese. Vysoká zvěř, Fotografie z myslivosti, Názory myslivců, Příroda a myslivost, Zvěř v zimě

Jeleni a srnci přebarvují do zimní srsti, končí jelení říje....

Srnčí zvěř je věrná svému stávaništi

 krátkodobě ho mění jen kvůli lepší potravní nabídce, klidu apod. Srny dále vodí svá srnčata, zaučují je na denních příhodách, chrání je před nepřáteli a jsou zárukou toho, že mladý, nezkušený dorost přečká obtížné zimní období.

V našich podmínkách hlubokého sněhu po několik zimních měsíců totiž žádné srnče bez matky zimu nepřečká. Tehdy přichází vhod nedoceněná pomoc myslivců. Zima může mít u nás dvě nebo i více obtížných kritických fází, které tato zvěř musí prožívat.

Bývá to vždy po napadnutí velké vrstvy čerstvého sněhu anebo po slabém přimrznutí povrchu navlhlé silné vrstvy sněhu, který neunese tenké spárky běhů srnčí zvěře. 

Především mladá zvěř, pokud není včas odvedena starší srnou do nižších poloh nebo nemá přístup ke krmelci, trpí velkými ztrátami. Obtížně se pohybuje, je snadným terčem pro pytláky, toulavé psy a lišky. Těžko překonává terénní překážky, mantinely u silnic a břehy vodních toků.

Tehdy dochází k největším ztrátám. Dalším obdobím, které může mít kritický dopad na srnčí populaci, je přechod ze zimní na jarní zelenou potravu. 

Zvěř po přečkání zimy, kdy přežívá z vlastních tukových zásob a převážně z ohryzu a okusu dřevin, případně je přikrmována u krmelců, se náhle po několika měsících půstu dostane na vzrostlejší trávu či na ozimé obilí, přesytí se jimi a v průjmech uhyne. Podobný stav mohou vyvolat i dietní chyby při přikrmování v krmelcích např. celým zrním ječmene nebo pšenicí, zmrzlou vyhozenou siláží ze statků apod. Všem těmto situacím lze zabránit a předejít tím, že srnčí zvěř je v zimním období navyklá na přikrmování, kromě sušené letniny, kterou již v předjaří málo přijímá, i dužnatým krmivem a hlavně ovsem nebo i obilným šrotem s otrubami a plevami (v poměru cca 1 : 1), kterými zvěř nikdy nepohrdne a toto krmivo vždy zabrání tomu, aby se v období náhlého přechodu stala riziková, nezvyklá, potrava převažující a předejde se dalším ztrátám, hlavně na mladé zvěři. 

  Takto neoslabená zvěř přečká za pomoci myslivců lépe těžké zimní období a zdravá vstupuje do jara, očekávaného období hojnosti potravy, spojeného s tvorbou paroží, přebarvováním, pokračujícím vývojem plodů u srn.

#Čas lásek jelenů, Jelen (Red Deer), Jelení říje, Vysoká zvěř, Zima a hlad v lese, Fotografie z myslivosti, Názory myslivců, Příroda a myslivost, Zvěř v zimě, 

Vzpomínka na les plný sněhu. Příroda umí kreslit bíle i zeleně. To je zima i hlad. Pro zvěř v době nouze přichází dobrý myslivec...

Příroda umí kreslit bíle i zeleně. To je zima i hlad. Pro  hladovou zvěř v době nouze přichází
 dobrý myslivec...s hodnotným krmivem až do lesa, třeba na lyžích...

#Srnčí zvěř, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese, Myslivecká zařízení, Krmelec, Krmeliště pro vysokou, 

Zvěř v zimě. Srnky na paši. Myslivecké fotografie, Srnčí zvěř, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese, Fotografie z myslivosti, Myslivecká zařízení, Při sněhové pokrývce u lesa. Máte plné krmelce?

Srnčí zvěř v zimě

Srny a hlad.

#Myslivecké fotografie, Srnčí zvěř, Zvěř v zimě, Zima a hlad v lese, Fotografie z myslivosti, Myslivecká zařízení, Máte plné krmelce? Opravdu?

Hostina zimní nebo vánoční? Poprašek sněhu lokalizuje snímek. Všechno to jsou bachyně.

Divoká prasátka a lidé je krmí...v zimě

Mírná zima zajistila dostatek potravy a člověk je přikrmuje. Selátka přežijí blízko obydlí.

Liška je velmi obratná, když loví myši. Nechte se unést krásou akrobacie na hlubokém sněhu.

Liška na sněhu 

Myslivec si cení její kožešiny a říká se, že má nejkrásnější kožešinu právě na prvním sněhu.
Liška je sice myslivci řazena mezi škodnou, vidíme-li ji na sněhu, tak čile loví myši.

 A to platí.

Příroda a ptačí krmítko. Příroda, Ptáci, Zima a hlad v lese, Krmítko, Nejhorší pro zvěř jsou ty pole s řepkou...

Ptačí krmítko v zimě ...poznáte je?

Příroda

už nespí a zvěř je v pohybu, přestože je počasí vrtkavé jako v zimě bývá...
Potravy je málo zem je dosud promrzlá pokud se vrátí mrazíky nebo sněžení ani ptáci nejsou úspěšní. Nejhorší pro zvěř jsou ty pole s řepkou...

Myslivec se stará o zvířata co má doma v chlívku a krmí slepice na dvorku (už nesou denně vajíčka), ale nezapomene přísun do zásypu nebo krmelce.

Na fotografii je ukázkové krmítko pro ptáčky.

Většina našich ptáků má nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. V obchodech prodávané směsi pro zimní přikrmování ptáků obsahují různé druhy semen, ale část z nich zůstává v krmítkách nevyužita. Proto je lepší použít pouze semena slunečnice a občas přidat například trochu máku, len, proso, řepku, pšenici, loupaný oves nebo zbytky vyloupaných ořechů.

Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, tak jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené, sůl totiž drobným ptákům škodí.


#Příroda, Ptáci, Zima a hlad v lese, Krmítko, řepka, myslivec

Krmeliště polesí Strzalowo Polsko webové kamery. Myslivci jsou přátelé přírody i mezi sebou. Kde to neplatí, lovecké štěstí a přízeň bohyně lovu není!

Hladová liška na sněhu

Webové kamery

online jsou v provozu po celý den živě z krmeliště pro lesní zvěř.

V polesí Strzalowo žije jelen evropský, srnec, prase divoké ale i druhy jako vlk, rys, liška, bobr, vydra, mýval a celá řada dalších živočišných druhů. Z ptáků největší orel mořský, orel křiklavý, orlovec říční, luňák a ostatní ptáci žijící v našem klimatickém pásmu.

!!!

Pokud zvěř nikde není vidět nebo přehrávač strzalowo.eu není v provozu....potom jděte na Siga, tam jsou i v noci (osvětlené krmeliště) a otevřete si

A další přehrávač:  Polesí Strzalowo    !!

Zubry a jeleny v Polsku sledujeme na

Krmeliště Zubři online.

Jeleni.
Vysoká zvěř! Jeleni. Nové! Osvětlené krmeliště  zde   RED DEER CAM !!

Pozorujte přenos webových kamer živě a přeji hodně zážitků se zvěří na osvíceném krmelišti...
Lovu lesu zdar! 
Myslivci jsou přátelé přírody i mezi sebou. Kde to neplatí, lovecké štěstí a přízeň bohyně lovu není!

Koroptve v honitbě a vzpomínka na staré časy!

Kdo ty hejnka koroptviček pamatujete - povídejte o tom

Koroptve,

pokud mají přístup k potravě v zimě přečkají stejně jako ptáci se živí bobulemi semínky, drobným hmyzem atp.
V houfu v závětří se chrání před větrem.

Zmizelo kus krásné přírody a drobné zvěře všech druhů...jak krásné bylo ty chvíle kdy při chůzi polní honitbou vzlétaly hejna koroptviček s hlasitým čiřikáním.

Mladí myslivci už znají jen prasata a jelení farmy. Přejdete na lov pštrosů. Nebo zůstanete u černé zvěře a střelby na vše co se hýbe.

Brokovnice už jen na střelnici. Asfaltoví holubi.

Drobná zvěř a nostalgie myslivce.
Nevíte co to znamená? Ptejte se myslivců a pamětníků mladí lovci prasat a lišek!

Zimní zastavení u vysoké zvěře. Odpočívá-li zvěř za chumelenic v loži, chrání ji často i vrstva napadaného sněhu, kterou setřásá, až když vstane.

Vysoká v zimě

Život vysoké zvěře v době hladu v zimě

Hlavní ochranou zvěře proti zimě je tuk nahromaděný v těle. V dobách hojnosti si jej uloží především pod kůží na hřbetu. Vrstva této "běli" dosahuje u velké zvěře (například jelení i černé) až několika centimetrů. Tuk obaluje také vnitřní orgány. Kromě tepelné izolace je cenným zdrojem energie v době, kdy se potravy nedostává.
Zvěř mění svou srst dvakrát do roka, na podzim a na jaře. Zimní srst bývá dvakrát delší než letní, také hustší a hrubší. Tvoří hustý a teplý kožich. Díky této ochraně zvěř vydrží ležet dlouhé hodiny ve sněhu, aniž pociťuje chlad. V zimě se navíc sdružuje do početných tlup, ve kterých lépe snáší nízké teploty.
Odpočívá-li zvěř za chumelenic v loži, chrání ji často i vrstva napadaného sněhu, kterou setřásá, až když vstane.Když zem pokryje ledový krunýř, zvěř se jím nedokáže prohrabat k zemi, kde často bývá dostatek potravy. Navíc si o led do krve zraňuje běhy na nejcitlivějších místech. Ovšem i nezmrzlý vysoký sníh dokáže zvěř potrápit − po delší době chůze v něm je velmi vyčerpaná. Nejnebezpečnější je ale pro veškerou spárkatou zvěř hladký led, na kterém může dojít k tzv. rozčísnutí − nebohému zvířeti na ledu podklouznou spárky na všechny strany, vykloubí si je a zůstane bezmocně ležet. Často se takto zraní zvěř při přebíhání přes zledovatělé silnice.

Zásady správného přikrmování

Přikrmování vychází z poznatků o fyziologii volně žijících zvířat a se drží zásady, že zvěř se musí vyživovat hlavně z přirozených zdrojů. Další zásadou je, že v zimní době je třeba vystačit jen se skutečným přikrmováním.

Nejlepší zimní krmivo pro zvěř

Důležitý je dostatek objemových krmiv. Obsahují živiny, ale i vlákninu, nezbytnou pro normální funkci trávicího ústrojí přežvýkavců. Patří mezi ně seno a jetel a letniny, sušené ratolestí listnatých stromů a keřů.

Hlavním zdrojem energie jsou jadrná krmiva. Mají vysoký obsah živin a jsou dobře stravitelná. Používá se například zrno kukuřice, ječmene, ovsa, pšenice, proso, pohanka, čirok, slunečnice, žaludy, kaštany, bukvice i melasa.

Přechod mezi krmivy jadrnými a objemovými tvoří krmiva dietetická, která upravují trávení zvěře. Sem patří třeba jalovčinky, jablka, hloh, trnky, šípky, jeřabiny a ovocné výlisky.
Dužnatá krmiva obsahují vodu a vitaminy. Patří mezi ně řepa, brambory, topinambury, krmná kapusta

Zejména býložravci potřebují doplňovat minerály − především kuchyňskou sůl. Ta se předkládá buď v kusech, nebo v lizech smíšená s plaveným jílem. Existují i medicinální lizy obsahující léčivé přísady.


Zdroj: iReceptar.cz

Jak zajíc přelstil líného hajného...a kamarádi v nouzi na sněhu. Lovecké stezky, Myslivecká zábava, Příroda a myslivost, Zima a hlad v lese, Zvěř v zimě

Kamarádi v nouzi na sněhu

Myslivci, zvěř má nouzi a hladoví!

Potrava je ukryta pod sněhovou vrstvou a odhrabání namrzlé pokrývky zraňuje kopýtka (běhy) vysoké i srnčí zvěře. Na chodníčkách (ochozech) to vidíte, krvavé stopy (barva) kolem míst, kde odhrabává sníh. I v noci je na světlém pozadí vidět zvěř jak putuje ke krmelcům nebo krmelištím. Myslivci tou dobou nasazovali lyže a plnili batůžky potravou, co sehnali na konci loňské sklizně na polích (před zaoráním)

Dnes jsou někteří líní a krmí pomocí vozidel se záběrem na všechny kola a navezou najednou více potravy, ovšem nebezpečí plesnivění a znehodnocení je velké.
 V nouzi zvěř strádá a vezme téměř vše. O tom by mohl srnec, zajíc i vysoká vyprávět, kdyby mohli nahlas nadávat.
Skutečný myslivec tomu hlasu nouze rozumí a zvěř píše psaní do sněhu. Břichatý lidový spotřebitel vepřového - zvěřiny a pochoutek z divočáka (představa fláku na šípkové omáčce je dožene krmit) ví, že právě teď nejvíc nastřílí, naplní mrazák svůj i kamarádů z mokré čtvrti a dobře prodá zvěřinu do hospody.
Jak ten zajíc přelstil líného hajného ( Ako zajac prekabátil lenivého horára)