Usmolení venkovští brigádníci a adepti myslivosti těšte se na novinku
Evropská Unie (EU) zavede pro uklidnění vzájemného zabíjení myslivců na honech, doprovod ve stylu láska a erotika v lese i zelený sex. Místo patron jsou ochranné prostředky v sumce na náboje doporučeny.
Ovšem ty nejhezčí a kypré tvary jsou rezervovány pro hajné městských lesů a tamní přátele lovecké chaty pro ozdobu i potěšení pana fořta.
Fotografie zobrazuje také ukázkově odložené lovecké zbraně (kulovnice) i s náboji a zeleným kloboukem na dece z daňka.
Místo pro odložení loveckých zbraní za stromem v lese bude upřesněné zákonem o Rumovské Unijní Myslivosti (RUM), jelikož české dívky postoupily do širšího zahraničního výběru pro svou loveckou přítulnost.
Stavy drobné i spárkaté zvěře v Česku se nápadně zvýšily od té doby co zelení pánové slintají na závěry kulovnic a zarezly jim pojistky na brokovnicích. Nové náboje Eros s unijní akreditací se připravují v balíčku s návodem pro adepty zkoušek z myslivosti.
Nový unijní pozdrav myslovců (o je správně) zní:
Ochraně myslovosti zdar! Odpověď: Nazdar eu.na RUM! #Humor o myslivosti, Vtipy, Lucky deer, Myslivecká zábava, Zákony a předpisy o myslivosti, Ženy a myslivost, Otázky z myslivosti, Halali, RUM.
Rychlé dohledání střelené zvěře a následné správné prvotní ošetření uloveného kusu (vývrh) zásadním způsobem ovlivňují kvalitu získané zvěřiny.
Chyby, kterých se v této fází péče o ulovený kus zvěře lovec dopustí, jsou často nevratné a v dalším zpracování zvěřiny neodstranitelné. Časový úsek, který je nutný mezi výstřelem (resp. zasažením zvěře) a dohledávkou, závisí na značení zvěře při zásahu. Pokud zvěř po zásahu " zůstane v ohni", což znamená, že padne na místě, kde byla zasažena, musí lovec zvěř pozorně sledovat, vyhodnotit frekvenci a sílu pohybů zasaženého kusu a pokud dochází k postupnému vymizení těchto reakcí, lze po uplynutí 15 minut ke kusu dojít (vždy s připravenou zbraní)a po tradičním předání úlomku zahájit vyvrhování zvěře. Složitější situace nastává, pokud zvěř zásah značí, ale odbíhá. Při značení komorové rány lze zahájit dohledávku nejdříve za 30 minut (ne vždy se skutečně o komorovou ránu jedná), při značení rány na měkko či na běh je nutné vyčkat se zahájením dohledávky minimálně po dobu 1 hodiny.
Použití loveckého psa, dobře pracujícího na pobarvené stopě postřelené zvěře, je základem úspěšné dohledávky.
Je povinností každého uživatele honitby, aby měl v případě potřeby takového psa k dispozici. Ukvapené a brzké dohledávání postřeleného kusu je velmi často hlavní příčinou neúspěchu, neboť poraněný kus se po zásahu snaží zatáhnout do krytu, kde zaléhá a pokud je ponechán v klidu, v důsledku ztráty barvy slábne a zhasne či při následné dohledávce již nemá síly na daleké odbíhání. Naopak při brzkém dohledávání a zvednutí postřeleného kusu z prvního lože dochází k mobilizaci sil a i těžce poraněný kus může odbíhat až několik set metrů od nástřelu.
Pro kvalitu zvěřiny spárkaté zvěře je doba, která uplyne mezi zásahem a vyvržením kusu, velmi důležitá. Včasné ošetření uloveného kusu je základem kvalitního zpracování zvěřiny. Neodůvodněné oddalování dohledávky, především při večerním lovu v letním období, kdy se postřelený kus dohledává až druhý den, má většinou za následek zapaření zvěřiny v důsledku mnohonásobného zmnožení bakteriální mikroflóry.
Milanova ukázková fotografie úlovku trofejního srnce
Léta " lidové myslivosti" v mnoha směrech negativně ovlivnila vztah myslivce ke zvěři.
Úcta a odpovědnost člověka k přírodě, ke zvěři, odborný a morální kredit každého myslivce (nikoliv jen pár desítek či stovek nadšenců - kterých se tato kritika netýká) zaznamenaly značný pokles a byly nahrazeny brigádnickou ideovostí a kolektivní odpovědností , za kterou se snadno skrývaly hrubé prohřešky jednotlivců.
Úcta k ulovené zvěři a péče o kvalitní ošetření zvěřiny se v mnoha případech staly odbývanou přítěží, která se rušivě vplétá mezi zastřelení zvířete a hrdinskou oslavu tohoto činu.
Kvalita prvotního ošetření zvěře po ulovení je u velké části myslivců problémem, který přetrvává do současnosti.
Základem současného lovu je rychlé usmrcení loveného zvířete (způsoby lovu, při kterých může být lovené zvíře vystaveno dlouhodobému působení bolesti, jsou ve většině vyspělých zemí již zakázány) za současného požadavku přiměřeného poškození zvěřiny. Pro splnění těchto základních kriterií je nutné používat odpovídající loveckou zbraň, správně a odpovědně umístit zásah, správně vyhodnotit chování zvěře po zásahu a tomu přizpůsobit dohledávku. Následné prvotní ošetření ulovené zvěře (vývrh) zásadním způsobem rozhoduje o budoucí kvalitě získané zvěřiny....
Šel jsem od svého krmného zařízení s bráchou a na poli vidíme jak z lesa vyběhne vořech a žene si to za čtyřma kusama srnčího, jak nás viděl vzal do zaječí. Za chvíli na nás z místa kam ten vořech zaběhl vyběhl kříženec retrievra a zase ten vořech přímo proti nám. Když byli od nás asi dva metry začal kříženec retrievra na nás vrčet a štěkat, tak jsme na něj začali ať maže domů a tak. Ani jeden ze psů nás neposlechl, tak jsme šli pomalu dál. Vořeši okolo nás furt běhali a štěkali, za chvíli se u lesa objevil majitel a pomalu si to k nám štrádoval. Když přišel,tak na nás začal hulákat, že kdyby jsme na ně nekřičeli, tak že na nás neštěkaj.
Když sem mu řekl, že si dělá srandu, že mu běhaj po honitbě a honěj srnčí, tak sem se dozvěděl, že jsme myslivecký dasani a že ten pes tam je narozdíl od nás doma. Když sem mu na to odpověděl, že v honitbě je doma pouze zvěř a né žádný domácí pes, tak začal bejt ještě agresivnější a začal, na nás co tam teda děláme a tak. Ve finále jsem se od něj dozvěděl, že pes může běhat volně 150 metrů od trvale obydleného stavení. (nacházeli jsme se přibližně 500 metrů od jeho chaty) Co s takovým pitomcem dělat, když nemám odznak??
- Co k tomu napsáno (výběr z diskuze)
- bohuzel asi nic.. kdyz potkas pitomce a jeste ma blby kecy, tak to je k nicemu a tezka domluva.
- bohužel nic, znám to taky
- dát mu do huby
- Nevim proč, ale vzpoměl jsem si na toho mechanika jak opravoval LaKaToše a jeho památnou hlášku: "..Hned ho jebni po hlavě!"
- vystříkat xicht slzákem
- Vaše situace byla úplně ideální. Jste dva (tudíž potvrzené svědectví), daleko od obydlí, majitel přišel až k Vám. Pokud selže slovní domluva tak upozornit , že teda společně počkáte na mysliveckou stráž, kterou na místo přivoláte, aby věc posoudila. Hlavně klid a nohy v teple :), stráž už ten odznak má, a má i bločky
- škoda že je půda zamrzlá, jinak bych poradil zakopat i s majitelem
- mám obavu že běžná stráž (mimo příměstské lesy) bločky normálně nemá, je s tím docela brutální administrativa....
......
Aport - výřad
- I s blbcem zkusit pohovořit v dobrém, uplatnit svoji inteligenci...někdy agresi hlupákovi vezme pozitivní vlastní omluva (např. pochvala jeho pejsků) a vysvětlovat v klidu! Lidi mají zájem i o zvěřinu, doporučuji kousek slíbit prodat za spolupráci (krmení pro zvěř, účast na honu, pozvánka na ples a podobně) Lidi si musí každý získat a vychovat. Každého lze zlomit - přátel není nikdy dost.
- Já takhle podobně pochodil s jedním panem inženýrem u nás, který žil v přesvědčení, že zákon se kterým on nesouhlasí pro něj neplatí. Párkrát jsem mu domluvil (běhal se psem na volno), párkrát jsme se potkali v zahradní restauraci a vypili pivo a nakonec je z něj ekolog-přítel myslivosti. Nicméně jak jsem psal výše, na hrubý pytel hrubá záplata, když je dotyčný ofenzivní.
- Ja ti reknu co stim delame unas. Pokud vidim psa v lese bez kose a spise se tak pomotava tak ho kaslu, ale pokud jsou u krmelce a nahani zver tak ho hned sundam. Bez kose tam nema co delat... Jo a tobe bych v takove situaci radil vzit si mobil natocit si to a pak kdyby neco narazel tak mu jen rict ze to mas natocene a at si trhne. On vi prd o nejakych zakonech a uvidis jak najednou otoci. Jednou jsem byl svedkem ze pes taky volne pobihal a majtel se zacal se znamym hadat ze muze klidne bez kose atd. Znamy namiril flintu a rek ze kdyz mu neda kos tak ze mu ho na miste odstreli tos mel videt co se delo! Borec se posral a byl jak milius. Myslis ze si v tom stresu vzpomel na nejaky paragraf? Jo a dalsi vec lidi si mysli, ze myslivci muzou strilet co chcou. Malo znich ma tucha o nejake myslivecke strazi...
- doporučuji situaci zdokumentovat (fotografie, video) k pozdějšímu řešení. Už tento postup může pomoci. Do konfliktů s lidma se nepouštějte sami, pokud na to nejste povahově a intelektově zralí a zkušení. Po dobrém se dosáhne vždy víc než po zlém. Buďme k lidem přátelští a ukažme jim, že myslivci jsou taky lidi ne zabijáci v zeleném...
Oblečení, chování a vystupování myslivce na veřejnosti je důležité a my dobře víme, že ve svých řadách ve sdružení máme taky zvláštní jedince co se neumí chovat.
Poznámka:texty jsou originální opraveny jen hrubé chyby
bývá záživné a pro myslivce zajímavé...ale někdy je vhodné přidat fakta, což se může hodit k přípravě na zkoušky z Myslivosti.
Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví.
Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě rybolov, ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například mamut), ale i mnohá dosud žijící: zubr, los, sob, jelen, bobr apod. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví.
Došlo k domestikaci mnoha druhů rostlin i zvířat.
Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem Keltů a později Slovanů na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk.
Rozvíjí se zbraně: luk a šíp, oštěp, sekera, nůž.
V dobách feudalismu se do čela společnosti dostává panovník, který kromě jiných výsad získává s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. regál). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci šlechty je omezován také regál. V roce 1388 nařízení krále Václava IV. se ustavilo tzv. právo dominikální, které zavádí lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka jsou určeny okrsky, kde může lovit. Lov se stává kratochvílí a slouží spíše jako příležitost k reprezentaci.
Rozvíjejí se zbraně jako např. kuše, tesák, lovecký meč a od konce 17. století také lovecké ručnice. Rozvíjí se techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve 13. a 14. století se začínají zakládat obory a bažantnice. V roce 1573 vychází Usnesení českého sněmu, které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.
Jelen v říji
V 17.-18. století byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce 1695 vzniká Řád sv. Huberta, který založil František Antonín Sporck. V 18. století se díky řádům z let 1754 a 1756, které vydala Marie Terezie, dostává preference lesnictví před myslivost. V roce 1786 vydává Josef II. všeobecný honební patent, který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat.
V 19. století stále trvá trend, kdy je myslivost podřizována zájmům lesnictví.
Dochází ke snížení stavu zvěře jelení a zvyšují se stavy srnčí zvěře. Nastává prudký rozvoj bažantnictví. Ve zbraních se prosazují brokovnice, které měly na našem území velmi dobrou tradici. Po roce 1848 vydává císař František Josef I. v Olomouci Říšský patent o myslivosti č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se počínají dělit na honitby vlastní a společenstevní.
Zavádí se nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod. V roce 1856 byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. 1873 na Moravě a v r. 1877. Dochází k introdukci cizích druhů zvěře.
Myslivost v 20. století:
Výskyt a techniky lovu zvěře se nemění. Dochází k modernizaci střelných zbraní. V r. 1923 je založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vychází tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu pernaté zvěře a odklonu od chovu zvěře spárkaté (s výjimkou zvěře srnčí). V r. 1941 vychází vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné mění výměru nově vzniklých honiteb a zavádí povinné členství v České myslivecké jednotě. V r. 1947 vychází zákon o myslivosti č. 225, který sjednocuje právo myslivosti pro celý stát. V r. 1961 dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zvëzu poľovníckých ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 je právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stává se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného zcelení pozemků, mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslovým exhalacím a necitlivým změnám krajiny dochází k radikálním úbytkům některých druhů zejména drobné zvěře (koroptev, zajíc).
Příprava tomboly na myslivecký bál
Historie legislativy myslivosti: První zákon týkající se myslivosti spadá do poloviny 10. století, kdy kníže Boleslav I. stanovil tzv. vysokou honbu, tedy právo lovu bylo doménou pouze panovníka.
Dalším významným letopočtem byl rok 1573, kdy český sněm vydal nařízení, které pojednávalo o ochraně zvěře a tím také stanovovalo podmínky jejího lovu. Další úpravy lovectví vydal Karel VI. roku 1728 vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády Marie Terezie, která v roce 1743 vydala řád nový. Za vlády Habsburků vyšlo mnoho patentů, které přímo či nepřímo ovlivňovaly myslivost. Zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé, měl za cíl patent císaře Josefa II. z roku 1786.
Po zrušení poddanství byl vydán byl vydán císařem Františkem Josefem I. v roce 1849 nový zákon o myslivosti, který platil pro celou Rakouskou říši a tedy i České země. Rok 1866 byl významný pro českou myslivost, neboť byl přijat první samostatný zákon o myslivosti pro Království české. Významný byl zákon č. 98 z roku 1929, tzv. Malý honební zákon, který mimo jiné stanoval doby lovu a doby, kdy je zvěř hájena.
Po nástupu Komunistické strany byl v roce 1947 vydán zákon, který rozšířil myslivost veřejnosti, tím ale došlo často k přílivu laiků a lidí nerespektujících mysliveckou etiku. Bylo také stanoveno povinné členství v jednotné myslivecké organizaci. Zákon č. 23/1962 stanovil plány lovu zvěře a jejího chovu.
Po převratu byl roku 1990 vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat termín „škodná zvěř“. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. Zdroj: cs.wikipedia.orgTo be continued....
Dříve se vyšetření na svalovce (trichinelózu) provádělo jednoduchou a rychlou kompresní metodou. V roce 2001 byla zavedena nová metoda, která nařizuje vyšetření zvířat vnímavých na trichinelózu trávicí metodou, která je daleko průkaznější a používá se dávno v řadě zemí, kde se trichinelóza vyskytla, což se v poslední době týká i nás.
Vyšetření na svalovce je povinné u všech kusů černé zvěře určených pro lidskou spotřebu.
Lovec odebírá pět vzorků svaloviny z těchto míst: svalovina bránice (odebírala se jako jediná již dříve), svaly žvýkací, mezižeberní, svaly předloktí a jazyka v celkové hmotnosti minimálně 20 gramů.
Vyhláška č. 201/2003 Sb. připouští opět klasickou kompresní metodu. V současné době lze tedy jednotlivé kusy černé zvěře vyšetřovat oběma metodami (trávicí i kompresní). Počet a druh vzorků zůstávají beze změn.
Zatímco dříve prováděla kompresní metodu řada veterinárních lékařů, mohou trávicí metodu provádět jen schválené a přístrojově vybavené laboratoře a vzorky musí doprovázet žádanka soukromého veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře Okresní veterinární správy.Trávicí metoda je pochopitelně pomalejší a trvala dříve 2-3 dny. Buďme tedy rádi, že moderní přístroje umožňují sdělit výsledek zpravidla již tentýž den, dodáme-li vzorek včas dopoledne, nebo druhý den, dodáme-li ho odpoledne. Opět je ovšem nutné se přesně informovat na podrobnosti (pracovní doba laboratoří, včetně služby mimo pracovní dny, způsob sdělení atd.), protože lze „uvolnit zvěřinu ze zvěře vnímavé k trichinelóze až po negativním výsledku vyšetření na trichinely trávicí metodou". Nesmíme tedy kus rušit (tj. stahovat a dělit) dokud nemáme výsledek vyšetření!"
Veterinární předpisy dále stanoví: „Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí (tedy i zvěřinu), může tak učinit až po vyšetření a posouzení, označení v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení." Uváděním do oběhu se rozumí uvádění do tržní sítě, tj. pro vnitřní trh, zahraniční obchod, poskytování stravovacích služeb, např. prodej do hotelů, restaurací, tomboly při mysliveckých zábavách, Interlovu, mimo osobní spotřebu lovců.
Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem (příslušná ustanovení zákona o myslivosti) a musí být vždy patřičně označena způsobem umožňujícím identifikovat každý kus a doprovázena veterinárním osvědčením.
Není-li ulovená zvěř nemocná, nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat, lze:
a) oddělit
1. hlavu, jde-li o tzv. trofejovou zvěř,
2. jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny, mají-li být ponechány lovci.
b) uvolnit zvěřinu ke spotřebě v domácnostech účastníkům lovu, anebo podle výsledku veterinárního vyšetření pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod.
Jiná situace nastává, jestliže chceme „uvádět zvěřinu do oběhu": „Uživatel honitby připraví zvěřinu určenou pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod k veterinárnímu vyšetření a zajistí provedení potřebných pomocných úkonů. Veterinární vyšetření musí být provedeno do 18 hodin po dodání zvěřiny do místa vyšetření.
K nákupu zvěřiny ze srstnaté zvěře spárkaté v kůži a jejímu uvádění do dalšího oběhu, je třeba potvrzení Okresní veterinární správy o vytvoření vyhovujících podmínek pro uchování, stahování, dělení a opracování zvěřiny".
„Provozy, v nichž se zachází se zvěřinou, musí mít:
a) chladírnu pro příjem celých těl zvěře,
b) prostory pro jejich veterinární vyšetření a podle potřeby pro jejich kuchání, stanovní, škubání, bourání a porcování, jakož i pro balení a expedici zvěřiny,
c) chladírnu, popř. i mrazírnu pro skladování zvěřiny".
Předpis nařizuje přesné podmínky pro zacházení a přepravu zvěřiny a mj. uvádí, že ze zvěře spárkaté se zvěřina zchlazuje na teplotu nejvýše 7 °C a při přepravě nesmí teplota ve vozidlech stoupnout o více než 2 °C.
V souvislosti s těmito okolnostmi by bylo ovšem velikou chybou, kdyby z nepochopení vznikla mezi myslivci určitá averze proti používání evidenčních plomb, které se používají v řadě zemí a bez nichž se neobejde většina licenčních lovů. Jedině tak se dá omezit nelegální obchod se zvěřinou a zavést určitý pořádek. A pořádek a kázeň byly vždycky samozřejmou součástí myslivosti.
Jsou situace v myslivosti, které vyžadují jednat a zmírnit utrpení poraněné zvěře. Jaká je představa o osobnosti myslivce?
Jaké jsou přírodní zákony kontra lidské předpisy a morální postupy?
Myslivecká a lovecká etika.
Cítění a jemu odpovídající jednání při veškeré myslivecké činnosti nazýváme mysliveckou morálkou, etikou....a ta vytváří osobnost myslivce. Již slavný řecký spisovatel Xenofón (430 - 425 až 354 - 360 př. n.l.) ve svém díle "Kynégetikos" ("Psovod", překládáno též "O lovu"), nejstarším známém spise o lovectví, uvádí v kapitole XII: "Lov mládeži přemnoho dobrého přináší; činí z nich totiž muže rozšafné a poctivé, poněvadž se vychovávají v pravdivosti". A v kapitole XIII: "Kdyby přičiněním, rozvahou a opatrností lovci nevynikali, zvěře by neulovili". O nutných osobních vlastnostech myslivce v minulosti se obsáhle zmiňují např. staré německé lovecké knihy z počátku 18. století (H. F. von Fleming, H. W. Döbel, aj.). Myslivec tehdejší doby musel být bohabojný, musel mít výborný zrak, sluch, dech, hlas, zdravé a rovné zuby, bezvadné tělo a rychlé nohy, musel být otužilý, bdělý, vytrvalý, statečný, věrný, poctivý, mlčenlivý, musel mít zdravý úsudek, lásku ke psům, dobrou a udržovanou zbraň, nesměl být závistivý, nesměl pít, atd.
Myslivci by se měli i v současnosti honosit těmito vlastnostmi, požadovanými již před více jak dvěma stoletími. Slavný ruský spisovatel I. S. Turgeněv, sám vášnivý nimrod a autor známé monografie "Lovcovy zápisky" (1852), uveřejnil v druhé polovině 19. století proslulou stať
"Nedostatky lovce". Není pravým ani dobrým lovcem:
kdo nechce časně vstávat,
kdo se na lovu brzy unaví,
kdo nemá trpělivost a zlobí se pro každou nepříjemnost na lovu,
kdo neumí vybírat krajinu pro lov,
kdo loví dlouho na témže místě,
kdo je choulostivý na vítr a déšť,
kdo se zlobí, když najde málo zvěře,
kdo nezná různé zvyky zvěře,
kdo na lovu pustí svého psa z dohledu,
kdo se přes míru spoléhá na psa a nepopřeje mu ani trochu svobody,
kdo na lovu stále na psa křičí "přines",
kdo za každou svou chybu trestá psa nebo ho za jeho přestupky vůbec netrestá,
kdo se nestará, čím se jeho pes živí,
kdo na nevelikou vzdálenost vypálí na zvěř z obou hlavní a rozbije zvěř na kusy,
kdo je lakomý a lituje střeliva,
kdo dlouho míří a vystřelí, až se zvěř octne ve velké vzdálenosti,
kdo neumí odhadnout vzdálenost letící zvěře,
kdo se nestydí vystřelit na zajíce v loži nebo na sedící pernatou zvěř,
kdo střílí na vzdálenost přes sto kroků,
kdo v přítomnosti spolu lovců nosí zbraň nedbalým způsobem,
kdo nedovede rozeznat, kam odtáhnuvší pernatá zvěř zapadla,
kdo za vedra neustále pije vodu.
Vyžadované zásadní vlastnosti myslivce:
- přísné a přesné dodržování zákonů, směrnic a nařízení o myslivosti; přednostní uplatnění chovatelských zásad a ochrany zvěře;
- ušlechtilé provozování lovu, potlačení "střelecké vášně", rozvaha, sebeovládání, skromnost;
- ukázněnost a dodržování bezpečnosti při zacházení se zbraní; zachování mysliveckých zvyků, stálé sebevzdělávání;
- poctivost a čestnost, slušnost a nezištnost, družnost a ochota pomoci jak při provozování myslivosti a ve styku myslivců navzájem, tak i v občanském životě.
Myslivost je nejen prostředkem k poznání a pozorování přírody, nýbrž působí i na lidské srdce a rozum. Etika myslivce se projeví tam, kde přestává platit směrnice a rozhoduje cit.
Komentář autora videa(přeloženo z holandského textu) upozorňuji na strojový překlad translatoru od Google je proto dále bez úpravy.
Drama jelena. Během natáčení divokých prasat, jsem viděl něco červeného, co vypadalo jako jelen. Také jsem viděl, že něco není v pořádku. Rozhodl jsem se jít podívat a vklouzla pomalu na místo. Tam jsem našel jelena s velkým problémem. Ten byl chycen v změť ostnatého drátu. Parohy byly vážně poškozeny a jeho pravé oko bylo rozbito. Hlava byla velká rána naplněná hnisem a jeho ucho na hlavu. Toto zvíře je obětí lidské nedbalosti a bude muset platit za to smrtí. Stav jelena byla hubený a tenký obrovský stres to způsobilo. Co se zvířata nemohou chodit ani ostnatý drát jsou přítomny, ale bohužel takové věci se dějí příliš často stejně. Jednou jsem přišla domů, jsem volal hajný a on udělá vše, aby si zvíře z jeho utrpení. Velmi smutné pro takové ušlechtilé zvíře. O několik dní později, zastřelili jelena stále tak že už netrpí. Vypadalo to hrozně, a byla pokryta hnisající rány. Šťastný konec pro jeleny.
§ 45 (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Zakazuje se!
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25)
24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
25) Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
§ 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. NOVELA zákona 2016 Sporný myslivecký zákon se opět odkládá! Aktualizováno! Kontroverzní novela zákona o myslivosti představená ministrem zemědělství vzbudila velkou kritiku ze strany majitelů pozemků a lesů i laické veřejnosti. Veřejnosti se zejména nelíbí návrh, že by myslivci mohli častěji omezit vstup veřejnosti do lesů. Pokutu za porušení zákazu přitom novela zvyšuje trojnásobně až na 30 tisíc korun. Proti zákazu vznikla i petice, kterou do září podepsalo 42 tisíc lidí. Návrh novely kritizují i Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a Sdružení vlastníků honebních pozemků ČR. Podle nich výrazně zvyšuje pravomoci nájemců honiteb, tedy myslivců, na úkor majitelů polností a lesů. "Ministerstvo zemědělství podle našich informací stahuje z novely zákona o myslivosti naprosto nepřijatelné ustanovení o zpřísnění zákazu vstupu do honiteb. Novela neřeší narovnání vztahů mezi vlastníky honebních pozemků, zemědělci a lesníky na jedné straně a držiteli a uživateli honiteb na straně druhé.
Vrátíme se několik měsíců zpátky k tuhé zimě a chování zvěře. Připomeneme si některé zákony platící v myslivosti a ochraně přírody. Další zákony jsou tu na pokračování podle obsahu webu.
449/2001 Sb. o myslivosti
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
b) výjimečné držení zvěře v zajetí,
c) dovoz a vývoz živé zvěře,
d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
e) tvorbu a využití honiteb,
f) postavení a právní poměry honebního společenstva,
g) ochranu myslivosti,
h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,
j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,
k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
l) kontrolu ulovené zvěře,
m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,
n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.
(2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.1),2)
1) § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
§ 8 Základní povinnosti
(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.
(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
§ 46
Povolenka k lovu
(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu).
Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
Romping Piglets. All young animals love to play with each other and it is great fun to film and watch these little piglets romping with each other.
Vidíme to, co jsme dříve ani neuviděli, nebylo snadné se dostat tak blízko. Videokamera to dokáže... co je malé to je milé a selátka prasete divokého jsou na videu tak roztomilá... Zákon 449/2001 Sb. o myslivosti § 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u). (3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny. 25) 24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 25) Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
