Zobrazují se příspěvky se štítkemMyslivecká mluva. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMyslivecká mluva. Zobrazit všechny příspěvky

Zajíc je poměrně stálý a věrný svému území. Mezi místem úkrytu a pastvou se přesouvá po pěšince zvané ochoz. Je především nočním živočichem, ale v přírodě se s ním setkáváme poměrně často i za dne.

Zajíc v zimě má hustou srst...
Zajíc má v přírodě

 řadu nepřátel, kterým se může bránit pouze útěkem. Dokáže utíkat až sedmdesátikilometrovou rychlostí. Nejlépe se mu běží do kopce, protože má zadní běhy delší než přední. Loví ho hlavně jestřáb, výr a orli. Napadne-li ho dravec v otevřeném terénu, odkud nemůže utéct do křovin nebo lesa, je jeho osud zpečetěn.
Proti jejich útokům ze vzduchu je zajíc naprosto bezbranný a nedokáže jim uniknout ani na delší vzdálenost. Liškám a psům se pokouší uniknout rychlým během a neustálým kličkováním a prudkými odskoky. Napadený nebo chycený zajíc se ozývá hlasem strachu, úzkosti a bolesti. 
Myslivci říkají, že hlasitě naříká a vřeští. Vřeštění zajíce jsem nahrál na sokolnickém lovu, když vypuštěný jestřáb chytil do spárů prchajícího zajíce. V přírodě na daleko slyšitelné naříkání zajíce citlivě reaguje liška. Toho často využívají myslivci a umělým zaječím "vřeštidlem" přivábí lišku na dostřel.

Zajíc polní je stejně jako králík zástupcem řádu zajícovců. Charakteristické jsou pro něj dlouhé ušní boltce s černými špičkami.

Měří 50 až 70 cm,
Váží mezi 2,5 a 6 kg.
Vyskytuje se jak v zemědělské krajině, tak - poněkud řidčeji - v lesnatých oblastech.
Žije samotářsky, aktivní je hlavně v noci.
Živí se nejrůznějšími bylinami, hlízami, pupeny a výhonky; v zimě může způsobit škody okusem kůry stromků.
Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka.
Životním prostředím, které nejvíce vyhovuje zajíci, jsou otevřená pole. Má-li vhodné potravní podmínky, obývá však i lesní celky. Před nebezpečím ho ochraňují především jeho dobře vyvinuté smysly, dokonalé ochranné zbarvení a rychlý běh. Při unikání do bezpečí často kličkuje a odskakuje ze svého směru.

Zajíc je poměrně stálý a věrný svému území. Mezi místem úkrytu a pastvou se přesouvá po pěšince zvané ochoz. Je především nočním živočichem, ale v přírodě se s ním setkáváme poměrně často i za dne.

Svoje místa si označuje různými pachovými značkami. Často můžeme vidět panáčkujícího zajíce, jak si předními tlapkami "umývá" obličej i celé tělo. Ve skutečnosti si po něm právě roztírá výměšek pachových žláz.
Společnost zajíce a srnčí zvěře v zimě
Ve svém území má zajíc několik loží. Má rád suchá a teplá místa v závětří. Do lože se zajíc k odpočinku ukládá zvláštním způsobem. Nejdříve vyhlédnuté místo mine, pak se vrátí kousek po vlastní stopě a do lože odskočí prudce stranou. Případného pronásledovatele, který by sledoval jeho pach tak zavčas zaregistruje a může využít svých běžeckých schopností k úniku.

V době námluv (honcování) soupeří o přízeň zaječek několik zajíců. Tehdy je můžeme vidět jak se zuřivě perou, škrábou, koušou a dokonce políčkují předními tlapkami. Nezřídka se stává, že si během tohoto období vzájemně vážně ublíží.

Zajíc je typickým býložravcem. Vyhledává s oblibou louky s výběrem bylin, jeteliště, porosty vojtěšky, v zimě zelené ozimy obilovin, v teplých oblastech pole se zeleninou nebo cukrovkou. Nedostatek představuje pro zajíce doba s vysokou sněhovou pokrývkou. Tehdy okusují letorosty a kůru stromů, čímž škodí v lesních školkách a sadech. Zajíc téměř nepije a postačuje mu voda získaná z potravy.

Díky změnám v krajině, ubývání zeleně, zavádění velkých lánů, používání nejrůznějších chemických látek a těžké zemědělské techniky stavy zajíců za posledních třicet let vážně poklesly. Přesto zůstává zajíc nejdůležitějším druhem naší drobné zvěře.





MYSLIVECKÁ MLUVA #Halali, Historie, Humor o myslivosti, Jak na to?, #Myslivecká mluva, Myslivecké fotografie, #Myslivecké tradice.

Světla - ...to čumíš, to jsou světla, co?

Myslivecká mluva


patří do mysliveckých tradic. V dnešní době zahrnuje téměř 2 000 výrazů, zatímco na přelomu 18. a 19. století jich Josef Jungmann zachytil asi 1 500. Postupně některé výrazy zanikaly a jiné naopak vznikaly. Některé výrazy se krajově liší.

Zvládnutí myslivecké mluvy je ctí a povinností každého myslivce.
Povinností už jen proto, že užívání ukládá platný myslivecký řád. Správný myslivec by měl znát mysliveckou mluvu především u všech druhů zvěře, která žije v jeho honitbě, která souvisí s výkonem práva myslivosti, s kynologií, lovectvím a péčí o zvěř.

Zvěř: Zvěří rozumíme savce a ptáky vyjmenované v zákoně o myslivosti.
Podle pokrývky těla ji dělíme na srstnatou a pernatou. Dále na velkou (spárkatá, medvěd, rys, vlk, z pernaté tetřevovití, divoký krocan, drop, výr a bažant královský) a na zvěř drobnou (veškerá ostatní zvěř). Také je zvěř možné dělit na chráněnou (hájená celoročně), hájenou (má omezenou dobu hájení) a nehájenou (lovená po celý rok).

Další dělení na zvěř černou – tj. prase divoké a zvěř červenou - tj. veškerá zvěř parohatá.
Dle původu – zvěř původní a cizí neboli cizokrajná.
Dle sídliště – zvěř nížinná (luční), pahorkatinná, horská.
Podle prostředí – zvěř polní, lesní, vodní.
Podle stálosti výskytu – zvěř stálá, přebíhavá (toulavá), tažná (stěhovavá).
Podle stáří – zvěř mladá, stará, přestárlá.
Podle snášenlivosti – zvěř samotářská, společenská.
Dle zdravotního stavu – zvěř zdravá, nemocná, poraněná.
Dle způsobu chovu – zvěř divoká, polodivoká, krotká.
Dle způsobu lovu – zvěř lovná, nelovná.
Střelená zvěř = zhaslá; zašlá na nemoc = uhynulá (padlá).

Části hlavy: 
Co se týká zraku, má téměř veškerá zvěř světla – i pernatá a lovečtí psi. Ovšem dravci mají oči. Pod světly má jelen slzníky, které vylučují světlomaz (jelení bezoár).
Slechy má veškerá srstnatá zvěř a lovečtí psi.
Černá zvěř ... Chrutí – mají divočáci
Zobák: Klovec – má tetřev, tetřívek, jeřábek, bažant, krocan a orebice.
Klubec – má koroptev.
Zobák – mají holubi, krop, kachny, lyska, kormorán, volavka, racek, kvíčala, sovy, dravci a husa.
Píchák – má sluka.

Dolní končetiny:
Běhy – má veškerá srstnatá zvěř a lovečtí psi.
Stojáky – má tetřev, tetřívek, bažant, volavka, sovy, dravci (zakončené pařáty).
Stojáčky – má jeřábek, koroptev, orebice, holubi, hrdlička, sluka, kvíčala, krkavcovití a racek (s plovací blánou).
Plováky – mají kachny, lyska, potápka a kormorán.
Vesla – mají husy.
Běháky – má krocan a drop.

Čich:
Nos – používá se u psů, zajíce, králíka, veverky, sviště a ondatry.
Ryj – má divoké prase.
Čenich – mají šelmy – medvěd, liška, psík mývalovitý, rys, divoká kočka, jezevec, vydra, kuny, tchoř a lasice.
Větrník – má veškerá spárkatá zvěř kromě prasete divokého.

Tlama:
Svírák – má veškerá spárkatá zvěř.
Hubu – má zajíc, králík, ondatra, veverka a svišť.
Mordu – má medvěd, liška, psík mývalovitý, rys, jezevec a lovecký pes.
Mordu se štětinami má vydra.
Mordičku – má kuna a lasice.

Jazyk:
Lízák - má veškerá spárkatá zvěř, vlk, liška, psík mývalovitý.
Jazyk – má ostatní zvěř.

Zuby:
Kelce – jsou horní špičáky jelena.
Zbraně – mají divoká prasata.
Páráky – jsou u kňoura divokého prasete v dolní čelisti.
Klektáky – pak v čelisti horní.
Vysoká - Jelen Red Deer
Háky – má bachyně.
Hlodáky či struhy – jsou u zajíce, sviště a ondatry.
Hlodáky – má veverka.
Trháky – má medvěd, liška, jezevec, rys, divoká kočka a vydra.

Parohy:
Trofej je vždy dobrá, silná, vyspělá, kapitální, pravidelná, nikdy ne pěkná či krásná. Podle počtu výsad je pak např. jelen rovný, nerovný, škůdník, mnich, holec nebo zrůdník. Chybou je používat pojem parukář, paličkář, knoflíkář, správně je knoflíkáč, paličkáč, parukáč. Stejně pak daňci jsou lopatáči (ne lopatáři), vařečkáči (ne vařečkáči). Vždy Č na konci!!! U vývoje parohů se ale používá špičák a vidlák.
Toulce, rohy – má muflon.
Růžky – mají kamzíci a kamzice, jejich dolní část se nazývá kořen, zahnuté konce háčky, na nich vruby a prstence.
Rohy – má koza bezoárová, kozorožec horský, na nich roční vruby a kozy mají na ostré pření straně ztluštěniny.

Reprodukce zvěře:


Říji – má spárkatá zvěř mimo divočáků.
Chrutí – mají divočáci, jezevci.
Honcování – mají zajíci a králíci.
Honění – mají veverky, svišti, ondatra a vlk (samice kaňkuje).
Kaňkování – má liška, psík mývalovitý, rys, divoká kočka, vydra, kuna, tchoř a lasice.
Tok – mají tetřevovití, krocani, dropi, sluky, jejichž kohoutci se píchají a mají zásnubní reje.
Ostruhování – mají bažanti.
Párkování, rozštipování – mají koroptve a pojímají se.
Páří se – husy, orebice, hrdličky, lysky, kormoráni, volavky, krkavcovití, dravci, sovy, holubi, ti se při tom zobáčkují, či hubičkují. Dále se páří medvědi.
Řadění – se používá u kachen.
Samci spárkaté samice pokládají. Planá laň je trvale neplodná, neoplodněná laň je pak jalová. Oplodněné samice jsou těžké a kladou losíčata, či lůsata, kolouchy, srnčata, dančata, muflončata, kamzíčata, kůzlata.

Bachyně je plná a selí se, metá selata. Zaječka je také plná, vrhá či metá zajíčata. Plná je a vrhá také veverka veverčata, ondatra ondatřata, medvědice medvíďata, vlčice vlčata, liška liščata, fena psíka mýv. štěňata, div. kočka koťata, jezevčice jezevčata, vydra vydřata, kuna kuňata, tchořice tchoříčata, lasice lasíčata.

Tetřevovití, krocani a dropi ošlapují a jejich kuřata se proklubávají a líhnou. Ostatní pernatá včetně sov a dravců se páří, mláďata se také proklubávají a líhnou, samice je vyvádí, holá mláďata jsou holátka.

Daněla a danče
Hlasy zvěře
Troubí – jelen (i los), ale také brouká, mrmlá, huká.
Cinká – los při klusu svými spárky.
Hvízdá – jelen sika, muflon, kamzík, svišť, medvědice.
Meká – muflonka.
Vyje a skolí – vlk; skučí a štěkají – vlčata.
Vrní, skučí, skolí – liška, postřelená pak kvílí; kamží – liščata.
Přede, kviká, vrčí, funí, prská – rys; mňouká – rysice.
Mručí, vřeští, brečí – vydra.
Chrochtá, funí, mlaská – prase; klektá – kňour; kvičí – selata.
Mrouká, naříká, vřeští – zajíci; pískají – zajíčata.
Píská – i orebice, dravci a sluka, ta i kvorká.
Křičí – dravci.
Káchá – kachna.
Kodrcá – bažant; erká – bažantí slepice; tikají – bažantí kuřata.
Čiřikají – koroptve.
Puká, trylek, výlusk a broušení – jsou zvuky tetřeva; kvoká – jeho slepice.
Zapískne, zaškrtne – tetřívek; pšouká, bublá, kvoká – jeho slepička.
Pípá – jeřábek; syká, trylkuje – v toku.
Dudá, bubnuje – drop.
Hudruje – krocan.
Vrkají – hrdličky, holub; houkají – hrdličky zahradní.
Čokají, mroukají, mlaskají a sviští – veverky.

Celkem existuje 13 výrazů pro ocasy:
Kelku – má medvěd a veškerá spárkatá zvěř mimo prasat.
Pírko – mají prasata, zajíc a králík.
Chvost – má veverka, rys, svišť.
Štětec – má jezevec.
Prut – má vydra, krátkosrstí psi.
Proutek – má lasice.
Tatrč – má tetřev, krocan a drop.
Tatrček – mají jeřábek, koroptev, orebice a sluky.
Lyru – má tetřívek.
Klín – má bažant.
Rejd - ovák – mají sovy a dravci.
Ocas – má ondatra, holub, hrdličky, lyska, kachny, husy, potápka, roháč, kormorán, volavka, kvíčala a krkavcovití.


#Halali, Historie, Humor o myslivosti, Jak na to?, #Myslivecká mluva, Myslivecké fotografie, Myslivecké tradice, 

Myslivecká mluva, tradice a přehled událostí. Poznámka k lovu na černou zvěř za tmy. Pozor u kukuřice, nezapomínejte na bezpečnost!

Vybraní i vybarvení bažanti
Měsíc jde nahoru a prasátka čile běhají na pokraji lesa a vyráží za potravou do polí.
Pokud ještě stojí někde kukuřice a to je dost jisté, myslivci šmejdí kolem. Pole je obklopeno štaflemi, žebříky i posedy na kolech.
S myslivcem tato doba úplňku doslova "mlátí" po domluvě vyráží ven pro to své prasátko. Aktivita zvěře má svůj čas, kdy je nejvyšší, ale může být ovlivněna místními okolnostmi.

Pozor u kukuřice, nezapomínejte na bezpečnost!

Zbrklá reakce a výstřel do tmy na pohybující se stín čehosi, může přinést neštěstí.
Vám se to nemůže stát? 
Nespoléhejte na štěstí nebo náhodu. Ovládáte tak dobře svoje reakce organizmu a svou loveckou zbraň?
I motyka spustí, když Pánbu dopustí...jak praví staré pranostiky.
Pokud máte nasbíráno dost krmení pro zvěř a krmeliště voní obilím, zásypy pro drobnou zvěř jsou opraveny můžete si opakovat
Mysliveckou řeč. Proč vlastně?
Přece, aby až povezete úlovek mohli jste ho zdárně odhadnout a hovořit o něm s ostatními v hospodě...
Smažíte játra (lovecké právo) po skončení lovu v hospodě?
V dobré náladě z úspěchu, nic tomu nebrání (kromě důkladné prohlídky na parazity) ovšem "sťatý" myslivec chlastem není dobrá podívaná. Odvaha charakteru je pít s kamarády zejména s Mírou...

Mluva myslivců patří do mysliveckých tradic.

  Tato skutečnost nás zavazuje tu naši mluvu ovládat každý co nejlépe. Nepíši záměrně – naprosto dokonale, protože to je snad nad síly průměrného myslivce. Vždyť dnes máme téměř dva tisíce výrazů, zatímco Josef Jungmann jich na přelomu 18. a 19. století zachytil asi 1500. Vše se vyvíjí a vyvíjela se celá léta i myslivecká mluva. Některé nevhodné a nesprávné výrazy zanikly a nové vznikly. I krajově jsou některé výrazy trochu odlišné a proto musíme strpět, že nás usměrní, opraví a na pravou míru přivede poslední slovník Jaromíra Kovaříka a Ctirada Rakušana (1995), který bychom měli v zájmu sjednocení plně respektovat.
Zvládnutí odborné myslivecké mluvy je především ctí každého myslivce. Kdo ji neovládá, aby raději mlčel a neriskoval posměch ostatních. Ten je ostatně prostředkem, jak docílit toho, aby myslivci tuto krásnou a jedinečnou tradici ctili, dodržovali a používali jen těch správných výrazů.

Lončák do tomboly
  Zvládnutí odborné myslivecké mluvy je nejen ctí, ale také povinností.

Ano povinností, a s tím jsem tak trochu narazil u jednoho nového, ale staršího, myslivce – spíše jen lovce, který mi řekl, že je toho názoru, že je to záležitost „pouze vás lidových myslivců organizovaných v ČMMJ“. Asi tím chtěl říci, že se to netýká profesionálních myslivců a myslivců – podnikatelů (asi pojištěných v podnikatelské pojišťovně?), kteří s námi nechtějí mít nic společného!

   Již v roce 1945 Ministerstvo zemědělství podpořilo výnosem ze dne 22. 10., jímž uložilo povinnost používat českou mysliveckou mluvu jako jednu ze starých mysliveckých tradic a jako odbornou terminologii samostatného odvětví. Také platný myslivecký řád ukládá užívat mysliveckou mluvu.
Každý myslivec by měl znát dobře mysliveckou mluvu, dobře rozhodně u všech druhů zvěře, která žije v jejich honitbě, která souvisí s výkonem práva myslivosti, s kynologií, lovectvím a s péčí o zvěř.

Zvěř obecně
Do pojmu zvěř patří ta zvířata savci i ptáci, která jsou vyjmenována v zákoně o myslivosti. Podle pokrývky těla rozlišujeme zvěř srstnatou (savce) a zvěř pernatou. Rozlišení na zvěř užitkovou a škodnou se již nemá používat, tedy ani tyto výrazy, které ani v zákoně se již neuvádějí.
Naopak rozlišujeme rozdělení zvěře na velkou, což je veškerá spárkatá, velké šelmy (medvěd, rys a vlk) a z pernaté tetřevovití, divoký krocan, drop, výr a bažant královský (což je nutné respektovat při pasování na lovce, ovšem jen u těch druhů, které zákon povoluje lovit) a na zvěř drobnou, což je veškerá ostatní zvěř. Dále rozlišujeme zvěř chráněnou, která je hájena celoročně, zvěř hájenou, která má omezenou dobu lovu a zvěř nehájenou, lovenou po celý rok.

Černá zvěř je prase divoké a zvěř červená, což je sice málo používaný výraz, který platí pro veškerou zvěř parohatou. Pak ještě často slyšíme zvěř vysoká. Laici tak často označují i srnčí a daňčí zvěř – když už, tak by tento výraz měl platit jen pro zvěř jelení, ale ten autoři slovníku označují jako nesprávný.
Rozdělení zvěře podle původu – zvěř původní, cizí čili cizokrajná; podle sídliště – zvěř nížinná čili luční, pahorkatinná, horská; podle prostředí zvěř polní, lesní, vodní, podle stálosti výskytu – zvěř stálá, přebíhavá (toulavá), tažná čili stěhovavá; podle stáří – zvěř mladá, stará, přestárlá; podle snášenlivosti zvěř samotářská, společenská; podle zdravotního stavu – zvěř zdravá, nemocná, poraněná; podle způsobu chovu – zvěř divoká, polodivoká, krotká; podle způsobu lovu – zvěř lovná, nelovná. Střelená zvěř je zhaslá, zašlá na nemoc uhynulá, či padlá. Někteří myslivci označují dosledovanou zvěř jako padlou – což je ovšem velmi nesprávné.

 Světla, slechy, běhy...
To jsou výrazy, které nechybí ve znalosti zpravidla žádnému adeptovi u zkoušek. A tím to zpravidla u mnohých končí. Jak konstatují i další kolegové ze zkušebního senátu, znalost myslivecké mluvy je stále horší a horší. Když se to noví myslivci pak v praxi doučí, je to dobře. Horší je neznalost u dlouholetých myslivců.
Takže světla má téměř veškerá zvěř, také pernatá včetně krkavcovitých, sovy i lovečtí psi. Avšak pozor – dravci mají oči. Slechy má veškerá srstnatá zvěř a lovečtí psi. Uši žádná zvěř nemá, pouze zajíc má lidový název ušák (uznaný pro mysliveckou mluvu).

Běhy má zase veškerá srstnatá zvěř a lovečtí psi a tím to končí. Stojáky má tetřev, tetřívek, bažant, volavka, sovy, ale i dravci, ovšem zakončenými pařáty. Stojáčky má jeřábek, koroptev, orebice, holubi, hrdlička, sluka, kvíčala, krkavcovití, ale i racek ovšem s plovací blánou. Plováky mají kachny, lyska, potápka a kormorán. Vesla mají husy a běháky krocan a drop.
Král lesa praví - jsem tu - klikněte pro zvětšení obrázku

Častá chyba myslivců je, že říkají všem zobákům klovec. Klovec má však jen tetřev, tetřívek, jeřábek, bažant, krocan a orebice. Ani koroptev nemá klovec, ale klubec, když i zobák u ní není chyba. Zobák mají holubi, drop, kachny, lyska, kormorán, volavka, racek, kvíčala, sovy a dravci (sokolovití se zejkem) a husa (s nehtem). Sluka má však píchák.

- Výraz nos je používaný většinou jen u psů a zapomíná se, že nos má také zajíc, králík, veverka, svišť a ondatra. Divoké prase má ryj, šelmy – medvěd, liška, psík mývalovitý, rys, divoká kočka, jezevec, vydra, kuny, tchoř a lasice mají čenich.

Větrník má veškerá spárkatá kromě prasete divokého.

 - Prakticky veškerá zvěř má hlavu. Pokud se to někomu zdá málo odlišné od hovorového jazyka a říká „palice“ aj., tak je to nehorázná hrubost a neúcta ke zvěři.
Veškerá spárkatá zvěř má pro přijímání potravy svírák. Pozor, neplést se svírkou! Zajíc má však hubu s vousy, stejně tak králík a ondatra. Hubu má také veverka a svišť.

Mordu má medvěd, liška, psík mývalovitý, rys, jezevec a lovecký pes, ale vydra má mordu se štětinami. Kuny a lasice mají mordičku.
Jazyk veškeré spárkaté zvěře je lízák a ten má také vlk, liška a psík mývalovitý, a tím to také končí, ostatní zvěř má prostě jazyk, který není výrazem myslivecké mluvy.
Jelen má pod světly slzníky, které vylučují světlomaz, či jelení bezoár. Ale pozor: bezoár jsou také kulové útvary v žaludku kamzíka, tvořené nestrávenými částmi potravy.

  Jelen má horní špičáky kelce – používání výrazu grandle není správné. Divoká prasata mají zbraně, což jsou u kňoura v dolní čelisti páráky a v horní klektáky, bachyně má háky.
Zajíc, svišť a ondatra mají hlodáky, či struhy. Veverka jen hlodáky. Medvěd, liška, jezevec, rys, divoká kočka a vydra mají trháky.

MYSLIVOST

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

HUNTING MYSLIVOST

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů 500 Nitro Express Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Australian Water Buffalo Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Bekání Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Civilizace Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Dárek Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Etické a humánní principy Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Heinz Meynhardt Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Cheetahs hunting Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jezevec pečený Jezírko a kocourek Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Kočky sobě Komu hlava nebere Koně Konopí Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Lavička Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Liška Mína Lončák Los (Elk) lov Lov a myslivost Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě Lov zvěře Lovec LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká sezóna Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Lýčí Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Můj pohled na svět Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká stráž Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Online Krmeliště. ZUBŘI. Webové kamery černé zvěře. Polesí Strzalowo a Zubři a Jeleni (vysoká) Red Deer Cam! Aktualizováno! Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Parkinsonova nemoc Paroží Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Posedy Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Pytlák Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skládací Sklenice piva Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí medailonky Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí pečeně Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stáří a nemoc Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný The lynx Headbutt TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Troják Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Události na internetu Újeď úmrtí Upíři upíři a hejkalové USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zabiják vlků Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zajíček Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze smetiště internetu Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a lov Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Žebříkové Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec