Konstrukce je postavená na zdařilé uherskobrodské modifikaci závěrového systému Mauser 1898.
Lovecký pes
Kulovnice mají pouzdro závěru s kvalitní oceli a vysokou přesnost i odolnost jim zajišťuje za studena kovaná hlaveň. Spoušť je standardně vybavena stavitelným napínáčkem a dobrý úchop zajišťuje pažba vyráběná z kvalitního ořechového dřeva, osazena pružnou pryžovou botkou.
CZ 550 Magnum se proti kulovnicím řady Medium na první pohled liší silným šroubem pod zadní částí závěru, který s ohledem na použití vysoce výkonných nábojů zpevňuje ukotvení celého systému v pažbě. Ačkoli je na pouzdru závěru lišta s drážkami pro namontování optického zaměřovače nebo kolimátoru, kulovnice řady Magnum se standardně dodávají s otevřenými mířidly, kterým dává přednost řada profesionálních ochránců a průvodců poplatkových lovců vitální zvěře. Těžká zvěř se v Africe zpravidla loví na krátké vzdálenosti a ve dne, kdy je dobře vidět. Dobře nastavená klasická mechanická mířidla zůstávají jednoduchým a spolehlivým prostředkem pro přežití.
Kulovnice Magnum Standard představují základní modely řady Magnum a jsou zapažbené do ořechové pažby. První model se vyrábí v rážích .416 Rigby, a jeho nábojová schránka pojme pět a tři náboje. Druhý model se vyrábí v rážích .375 Holand & Holand Magnum a .458 Winchester Magnum a má nábojovou schránku na pět nebo čtyři náboje.
Žák Sokratův, významný starořecký dějepisec Xenofob, již 430 let př. n. l. žádá, aby každý lovec dodržoval střídmost při lovu. Podobných požadavků z doby lovectví, starých tisíc i dva tisíce let, je více. Zdaleka nejvíce je jich z doby přechodu z lovectví k myslivosti a z 18. a 19. století, kdy bylo usilováno o ušlechtilé provozování myslivosti.
V roce 1899 sestavil časopis Česká myslivost podle starých pramenů celou řadu osobních vlastností takto: "Ten, kdo chtěl být myslivcem pravého rázu, musel být bohabojný, mlčenlivý, věrný, poctivý, opatrný, rozumný, moudrý, bdělý, bystrý, neomrzelý, neohrožený, silný a pevného zdraví, střízlivý, musel milovati své psy a libovati si čistou a dobrou zbraň!"
To je také jeden z odkazů našich moudrých mysliveckých předků. Poctivé, moudré, věrné, opatrné a rozumné myslivce potřebujeme i dnes.
Úsměvné jsou dnes některé z 25 vypočítaných nedostatků lovců Ivanem Sergejevičem Turgeněvem (1818 - 1883), klasikem ruské literatury. Není pravých ani dobrým ten, kdo nechce časně vstávat, kdo nemá trpělivost, kdo se zlobí, když najde málo zvěře, kdo nezná zvyky zvěře, kdo se nestydí vystřelit na zajíce v loži nebo na sedící pernatou, kdo střílí na nemysliveckou vzdálenost, kdo zvěř nedohledává, ale také kdo za vedra neustále pije vodu atd. I to, že se osobností myslivce zabývali dávní předkové, svědčí o tom, že skutečně jde o starou tradici.
Seznam asi dvaceti charakterových vlastností, které utvářejí ideální osobnost myslivce, a tak jsem se zamýšlel, které z nich jsou nejdůležitější, které by měl mít opravdu každý myslivec, tedy každý dobrý myslivec. Došel jsem k závěru, že je to láska ke zvěři a přírodě. Kdo ji má, nemůže srnčeti střelit mámu, pečuje o zvěř v době strádání, je zdrženlivý v lovu, loví jen zvěř, která byla určena k odstřelu a kterou bezpečně rozeznal, v touze po trofeji či zvěřině, nemůže střelit srnce kamkoliv, bez ohledu na to, co postřelená zvěř vytrpí, nestřílí na zajíce v loži, na bažanty pěšáky, ani na kachny na vodě.
Prostě, když má lásku k přírodě, musí mít i mysliveckou morálku, a pak provozuje myslivost a lov ušlechtile.
#Lov ve svobodném světě, Lovecké příběhy, Úspěšný lov, Způsoby lovu a historie, Lovecké stezky,
Kdo pasuje na lovce, byl už sám pasován na lovce té které zvěře, tedy zejména, že už dotyčný druh zvěře již dříve sám ulovil. Protože lze připustit, že pasován být ani nemusel, ale řádně ulovit jelena, pasuje-li jiného na lovce jelenů, bezpodmínečně musel, stejně tak i u ostatní další zvěře, u které se na lovce pasuje.
Je nutno zdůraznit, že by pasující měl dobře umět, mluvit nazpaměť, nic nečíst a mít dobrou rétoriku.
A kdy? Jsou v podstatě dvě možnosti: ihned po ulovení nad střeleným kusem zvěře, anebo později.
Pasování nad úlovkem
Pravdou je, že pasování ihned po ulovení je asi více emotivní, navazuje bezprostředně na vzrušení z lovu a odehrává se nad celým kusem zvěře po jeho složení či po dosledu - pokud ovšem se lov uskutečnil s průvodcem. Ale teď jde o to,jak pasování na lovce právě ten který průvodce ovládá, zda má s sebou vhodný tesák - a zpravidla chybí trubač. A také diváci - kamarádi myslivci! Vyplněný pasovací list se v těchto případech předává vždy dodatečně. Když šlo o osamělý lov bez průvodce, může probíhat pasování u lovecké chaty nebo u lesovny večer při ohni. Tam už může být trubač, vhodný tesák i nějaký ten divák navíc.
Po nátlačkách či naháňkách na černou zvěř se může konat pasování na lovce při výřadu nebo při navazující poslední leči. V těchto případech už obřad může provádět vedoucí honu, myslivecký hospodář, předseda sdružení, vedoucí lesní úředník nebo nejstarší myslivec, který to dobře umí.
Po předání úlomků a po upravení zvěře (nekoná se přímo na místě dosledování a vývrhu) se lovec postaví k hlavě složeného kusu, pasující před něho a případní ostatní přítomní do půlkruhu kolem. Troubí se "Lovu zdar!". Pasující osloví přítomné, představí jim lovce, anebo jej představí průvodce či myslivecký hospodář pasujícímu a ostatním přítomným. Pasující se může zeptat, zda je to skutečně první úlovek dotyčného druhu zvěře, pokud to neosvědčil již průvodce při představování a dosvědčení, že ten první kus lovec sám řádně ulovil.
Poté nechá pasující lovce pokleknout na pravé koleno, lovec v pravé ruce drží nenabitou pušku opřenou pažbou o zem. Levou ruku položí lovec na trofej nebo na hlavu složené zvěře. Úspěšný lovec zásadně na zvěř nesedá, neklade na ni nohu, a to ani pro fotografování. To je velmi hrubý prohřešek proti myslivecké etice. Pasující a případně průvodce mají stavovský úlomek na levé straně klobouku a lovec úlomek za úspěšný lov na pravé straně klobouku.
Klobouky si ponechají na hlavách, zatímco ostatní smeknou. Takto začíná obřad nad složeným kusem.
#Myslivecké tradice, Pasování, Fotografie z myslivosti, Historie, lov, Lov ve svobodném světě, Lovecké signály, Myslivecká zábava, Poslední hon, Sociální sítě, Způsoby lovu a historie,
V dobách, kdy stavy zajíců byly na vysoké úrovni, byla zemědělská půda rozčleněna na velké množství relativně malých políček, na kterých byla pestrá skladba plodin.
Louky s pestrou rostlinnou skladbou byly postupně likvidovány na úkor polí s obilím, řepou,
vojtěškou apod. V poslední době i tato skladba doznala velkých změn, prakticky zmizely pole s vojtěškou a směskami na úkor velkých lánů kukuřic, řepky a slunečnice. Tak došlo k tomu, že zajíc má již relativně velmi málo možností k získání dostatku původní přirozené potravy, zvláště po sklizni jsou potravní podmínky pro něj katastrofální. Známe-li rozlohu areálu ve kterém se pohybuje zaječí kolonie, je jasné, že se v tomto období většina zajíců kolonie soustředí do míst, kde ještě mají možnost nalézt zelenou potravu a současně i kryt.... Louky s pestrou rostlinnou skladbou byly postupně likvidovány na úkor polí s obilím, řepou, vojtěškou apod. V poslední době i tato skladba doznala velkých změn, prakticky zmizely pole s vojtěškou a směskami na úkor velkých lánů kukuřic, řepky a slunečnice.
Tak došlo k tomu, že zajíc má již relativně velmi málo možností k získání dostatku původní přirozené potravy, zvláště po sklizni jsou potravní podmínky pro něj katastrofální. Známe-li rozlohu areálu ve kterém se pohybuje zaječí kolonie, je jasné, že se v tomto období většina zajíců kolonie soustředí do míst, kde ještě mají možnost nalézt zelenou potravu a současně i kryt.
V současné době, vzhledem k využití velmi výkonné mechanizace, dochází ke slučování pozemků do velkých celků a navíc vzhledem k ekonomice se stejné plodiny sejí na blízké polnosti. Vznikají tak obrovské celky monokultur. Uvážíme-li, že zajíc je věrný svému teritoriu, v menších polních celcích a navíc s pestrou skladbou plodin, po sklizní vždy našel prostory, kde byl dostatek klidu a potravních zdrojů. Ve velkých celcích monokultur dochází u něj po sklizni k výraznému nedostatku potravy, u ramlic se zvýší počet resorpci plodů a tím sníží počet mláďat ve vrhu. Současně se zvýší ztráta mláďat pro nedostatek krytu a potravy a u dospělé zvěře se sníží imunita a infekce hlavně kokcidiemi vede k výraznému oslabení organismu až k úhynům.
#Jak zajíc přelstil líného hajného, Zajíc, Drobná zvěř, Lov ve svobodném světě, Lovu zdar!, Příroda, Příroda a lidé, Příroda a myslivost, Zvěř v zimě,
Není to jen úzký zájem držitelů loveckých lístků o lov zvěře a vše ostatní je mimo jejich zájem, ale napomáhá k tomu i zvýšení počtu obor, které ponejvíce vznikaly v přechodném období mezi účinností zákonů 23/1962 Sb., a č. 449/2001 Sb.
Mnozí lovci také nevidí rozdíl mezi zvěří ulovenou v oboře a zvěří z volné honitby.
Velmi si proto vážím uživatelů honiteb a myslivců, kteří se v současné době věnují uchování ohrožených druhů zvěře (koroptve, tetřívka), ale i zajíce, bažanta a úpravou krajiny zlepšují životní podmínky pro zvěř (klidové zóny, biopásy apod.). Bohužel je to podle mých zkušeností a hrubého odhadu jen asi 10 % uživatelů honiteb.
Neustále se přesvědčuji o tom, že myslivci v honitbách nemají také dostatečný přehled o legislativních změnách týkajících se myslivosti a navazujících předpisů. Bohužel se stává, že se takové nízké právní vědomí týká i funkcionářů na různých úrovních (členové výboru MS, uživatelé honiteb). Rád bych proto využil této možnosti a i zde upozornil na změny zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k myslivosti.
V průběhu roku 2009 byl tento zákon celkem čtyřikrát novelizován. Zmíním se jen o zákonu č. 349/2009 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 12. 2009. Podle této novely bylo nově do zákona o ochraně přírody a krajiny vloženo ustanovení v § 5 odst. 6, které umožňuje povolit odlov nepůvodních druhů živočichů v návaznosti na ustanovení § 14 odst. 1 písm.f) zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. O povolení odlovu geograficky nepůvodních druhů živočichů podle výše uvedeného ustanovení je možné požádat orgán ochrany přírody na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tzv. trojkových obecních úřadech.
Za významnou změnu, kterou novela zákona o ochraně přírody a krajiny přinesla, lze také považovat změnu kompetencí, právě ve vztahu k zákonu o myslivosti.
Zde je v § 66 zákona o myslivosti uveden výčet ustanovení, ke kterým je vyžadován souhlas, stanovisko či dohoda orgánu ochrany přírody. Podle novely zákona je nyní, ve všech těchto případech, dotčeným orgánem ochrany přírody krajský úřad (případně správa CHKO či národního parku). Je nutné počítat s určitým časovým zdržením při vyřizování žádostí orgánem myslivosti, neboť ten si musí vyžádat tato stanoviska od krajskému úřadu, nikoliv tedy jako dříve jen od orgánu ochrany přírody na svém tzv. trojkovém úřadu.
Jiří Černý
#Lov ve svobodném světě, lov, Myslivecké tradice, Názory myslivců, Jak na to?,
Dnešní uspěchaná doba, pokrok v elektronice, optice a dalších přináší i změny v chování zvěře.
Velký turistický tlak v lesích, zemědělská výroba, stroje se záběrem několika metrů, rychlost, monokultury kukuřice a řepky působí na zvěř a ona reaguje i tím, že z původně denní aktivity přechází na noční - myslím tím černou zvěř. Takže doba kdy se lovili divočáci bez optiky přes pevná mířidla za dne je nenávratně pryč.
Obeznání zvěře v noci i za měsíčku je velmi problematické ne-li nemožné. Poznat kňourka od bachyňky v tlupě za šera nebo v noci, kdo to dokáže, tak klobouk dolů.
#Černá zvěř, Černá zvěř - bachyně, Ze života černé zvěře, Sociální sítě, Fotografie z myslivosti, Chrutí černé zvěře, Lov ve svobodném světě, Lovy černé zvěře,
This is my my dad`s friend, David Mowery`s video when they went moose hunting.
They were lucky they were not killed being up this close to a mother moose and its baby.
But thanks to a scent blocker they had on and their camoflage clothing the moose did
not recognize them and walked away. They did decide to let them go
for the baby moose`s sake.
Lovecké zátiší a fotografie (photo by Katerina Lisova)
Lov zvěře
Prof. ing. Dyk mluví v „Malé myslivosti“ (z r. 1934) ohonbě, rozděluje ji nalova hona rozlišuje
1. honbu střeleckou, 2. honbu tichou (t. str. 103); ředitel Březina mluví v „Čs. myslivosti“ (z r. 1937) o honech na zvěř a dělí je na hony osamělé a na hony společenské (t. str. 142). Slovahonahonbasouvisí se slovesemhoniti,t. j. loviti zvěř honěním, a proto se domnívám, že slovolovmá význam širší, kdežto honužší.
Z těchto důvodů myslím, že by bylo správnější rozeznávatilov v širším slova smysluahon.
K lovu v širším smyslupatří
I.lov(v užším smyslu); k němu počítám: 1. čekání (čekanou), zasednutí na vhodném místě v příhodné době, 2. šoulačku, t. j. soustavné vyhledávání zvěře a plížení se ke zvěři, hlavně spárkaté, 3. slídění neboli hledání, obyčejně se psem jednotlivě nebo v družině (hlavně o lovu na zvěř drobnou), 4. lov vábením, lákáním nebo drážděním zvěře, poskakováním a pod. (Dyk: lov lestný); patří sem lov vábením v říji (na jelena, srnce), v toku (na tetřeva, jeřábka), na újeď (na lišky, medvěda), na výrovce, lov s pomocí načervenalého psíka (na oheň) na kachny a husy a pod;
II.hony: 1. ploužení buď prosté (bez křídel), nebo české (s křídly), nebo křídlové (střelci jsou jen na křídlech), 2. kruhové hony (leče), 3. naháňky volné nebo uzavřené (hony hlavně v lese na zvěř jelení, daňčí, černou, bažanty), 4. nátlačky (hony v horách s malým počtem honců a střelců, kteří čekají na zvěř obyčejně na přechozu nebo na přesmyku — Riegeljagd), 5. nadháňky (honičky v území nepřístupném a rozlehlém bez honců s pomocí psů — slidičů nebo honičů).
Zvláštní způsoby lovu jsou:
1. vodní honby (na kachny, husy, lysky), 2. norování (s pomocí psů jamníků nebo fretek), 3. lapání škodné (do pastí, tluček, želez a pod.), otravování škodné (vran a strak), 4. chytání živé zvěře, 5. čižba a sokolnictví, 6. štvanice. Závěrem mnohého lovu, zejména však honu musí býtidohledávka(dosled) postřelené zvěře.
U zvěře vysoké si všímámenástřelu, t. j. místa, kde byla zvěř v okamžiku výstřelu, a hledáme tam známky zásahu střely, zápory (zvěře), barvu, ústřelky, t. j. stříž (srst, vlnu, peří) nebo tříšť (kůstky) nebo i odstřelek (kůry, větve a pod., zavadila-li střela a minula se cíle).
Zvěř může býti střelou zasažena na komoru (nikoliv „na list, na blat“) vysoko (Hochblatt) nebo nízko (Tiefblattschuß) (nikoliv „hluboká rána“), na zadní komoru, to jsou rány dobré. Někdy se po dobré ráně zvěř zlomí v ohni a rázem zhasíná; rána na měkko (do zažívacích ústrojů) je rána špatná. Je ještě množství rozličných jiných zásahů, na př. rána na krk, do páteře, do trnů (ostnů — Krellschuß, kdy se zvěř po ráně zlomí, za chvíli se však zvedne, srovná a zmizí), na běh (vysoký, nízký), na kyje a pod. Někdy mluvíme též o t. zv. ráně duté (Hohlschuß); to bývá právě rána pod páteří do trnu. Střílíme-li na zvěř zpředu, mluvíme o ráněna ostro; rána zezadu je nemyslivecká. Konečně říkáme též, že byla zvěř střelou škrábnuta (Streifschuß).
Postřelené zvěři dáváme záraz loveckým zavazákem nebo ji dostřelujeme (rána dostřelná — Fangschuß; něm. slovo však znamená též ránu hozenou neboli na lap). Důležitým pomocníkem při dohledávce postřelené zvěře je pes — zvláště barvář, při dohledávce zvěře drobné musí býti psi ohaři a potřebný počet honců.
Pernatá zvěř může býti postřelena do křídel, je — jak se ne dost dobře říká —křídlovaná(nespr. „flíglovaná“), nebo do stojáčků (nespr. „štanglovaná“) — pro to nemáme dosud pěkného českého názvu (stojáčkovanázní strojeně, ujímá se slovovypěšená, lépe snadzchromená). Bohatou zásobu slov máme pro známé značení postřelené koroptve, když stoupá po ráně obyčejně kolmo vzhůru, a dosáhnuvši vrcholu, zastaví se a spadá náhle zhaslá k zemi.
Říká se tomuto zjevu dělat holubičku(korouhvičku, komínek, svíčku) nebo že koroptevpánkuje,jde do pánku,výškuje(nevhod. „andělíčkuje, nebíčkuje“ — himmeln),vyvěžuje(viz NŘ. XXIII, 292); sám jsem doporučil krátký a myslím výstižný výrazkoroptev vrcholí.
Pro hromadné vyletování bažantů v t. zv.bouquetechpři naháňkách jsem doporučil názevroj.
Ohař to umí...
Uloví-li lovec správným způsobem mysliveckým vysokou zvěř, podává se mu úlomek(Bruch); také ulovené zvěři se dává do svíráku úlomek jako posledníhryz (u vysoké srstnaté) nebo poslednízobdo klovce (zobáku, na př. u tetřeva). Úlomek nosí myslivci za kloboukem také jako stavovský odznak nebo ozdobu při významných mysliveckých událostech nebo při slavnostech. Od tohoto úlomku rozeznávámezálomek, t. j. větévku, kterou označuje lovec místo nástřelu, které zalamuje, nebo jíž dává v lese rozličná znamení. Ulovená zvěř se vykládá při osamělém lovu nebo při větších honech po každé leči navýlož(Strecke) a po skončení honu nebo i několika honů se dopravuje, podle druhu zvěře se roztřídí a vyloží na společnývýřad, doprovázený rozmanitými mysliveckými zvyklostmi a hlášením celkového úlovku.
Na konec bych ještě rád upozornil alespoň na některé nesprávné výrazy, jichž se stále v praxi užívá a které by měly konečně vymizeti.
Velmi často slýcháme mezi lovci mluviti o „koze“ a „kůzleti“, zvláště u zvěře srnčí a daňčí (též kamzičí). Dospělá samičí zvěř srnčí se jmenujesrna, daňčídaněla, kamzičíkamzice, mladásrnka,danělka,kamzička. Podobně nazýváme mláďata (až do sv. Martina) této zvěřesrnče,daňče,kamzíče(nikolivkůzle). U zvěře jelení se samičí zvěř jmenujelaň, mladálaňka, mládě samčí i samičí (do sv. Martina)kolouch(nikoliv „tele“ nebo „telko“). Často slýchané slovo „šmolka“ znamená mladou samičí, dosud neoplozenou zvěř jelení, daňčí nebo srnčí. Máme za ně pěkný český výrazčiplenka, a chceme-li rozlišovati druh zvěře, říkejme jelení, daňčí, srnčí čiplenkanebo krátcelaňka, danělka, srnka.
Slovo „Spiegel“ se doporučuje rozlišovati a říkati:
1. u zvěře srnčí bílé skvrně kolem řiti, hlavně v zimě,obřitek,
2. u tetřeva a tetřívka bílé skvrně na ohbí křídelhvězda(svítí v šeru jako hvězdička),
3. bílým páskám na perutích tetřívka, holuba hřivnáče, kovově lesklým skvrnám na perutích divokých kachen a modrým pírkům sojkyzrcadlo,zrcadélko.
Slovo „hasenrein“ (o psu) se překládá často „jankoštěrý“, ačkoliv můžeme česky říci, že je pes klidný nebo pevný před zajícem. Nesprávná a nepěkná jsou také slova „ramlík“ a „remlice“; můžeme říci krátce o samcizaječák, o samici zaječka(podobněkrálík—králice).
Uznáme-li, že slovolovvyjadřuje širší pojem nežhon,měli bychom, myslím, všude tam, kde jde o tento širší smysl, místo názvu „honební“ užívati slovalovecký, tedy na př. místo „honební lístek“ říkatlovecký lístek, poněvadž nás opravňuje nejen k honbě (honění), nýbrž k rozličným způsobům lovu vůbec; obdobně téžlovecký(„honební“)okrsek, lovecké(„honební“)společenstvoa pod. Místo „honební právo“ nebo „honební zákon“ měli bychom říkatiprávo myslivosti,zákon o myslivostinebozákon myslivecký, jelikož obsahuje ustanovení nejen o lovu a honu, nýbrž i předpisy o hájení, ochraně, chovu a zužitkování zvěře, krátce o hospodářské činnosti lidské, kterou nazýváme dnes souhrnněmyslivostí.
Domnívám se, že tento můj stručný výčet hlavních mysliveckých výrazů není zbytečný a že aspoň širší veřejnosti ukáže, jak je česká mluva myslivecká bohatá, svérázná i pěkná.
#Honili myslivci, Lov ve svobodném světě, Myslivecká mluva, #Lovecké stezky,
"Ztráta odpovědnosti za krajinu znamená také jistý úpadek ve společenských vazbách. Mizí hierarchie 'farář, lékař, učitel a sedlák' a do popředí se dostávají lidé, kteří se zemí neumějí dobře zacházet nebo jsou to vyloženě prospěcháři. Celkově to ruší po staletí balancovanou společenskou stabilitu a dochází k degradaci těch míst.
Výsledkem je i to, že si lidé na vesnicích často ani nerozumějí. Jsou to jakési izolované jednotky, nemají společnou řeč. (Hájek ct.24.cz)
Mění se funkce venkova. V pohraničních oblastech po odsunu předcházejícího obyvatelstva byla většina staveb využívána lidmi, kteří s tím neměli žádné zkušenosti, nebo úplně minimální. Dochází tak k rozsáhlé devastaci celých venkovských celků.
I hope this video shows a bit more how woodland deer stalking in a forestry block looks like. Most people associate deer hunting in Scotland with open hill, but stalking a forestry is a bit different and scenery is not particularly breath taking, but I find it more challenging. On very rare occasions deer can be watched for longer periods and more often they can only be seen briefly crossing tracks and rides. It gives very small widow of opportunity and average success rate is rather low.
This was early October and a nice cold morning. When I got to the forestry I heard a few stags roaring, but they kept to the sitka spruce thickets and I could not bump on to any, but they were roaring loudly not too far away. I could hear three different stags bellowing and decided to stalk as close as I could to the nearest one. It was still early and I got to 40-50m away from the stag, but still could not see him. Suddenly the wind changed and all went quiet...
Pocta ulovené zvěři
I waited for a long time, but no deer were crossing the ride I was on. I went back to the main track and when I was walking back to the car I spotted a calf on the side of the road. I could not move as it was not too far away and I was on the middle of the track with no cover. When the calf crossed the track I moved to the side and saw a hind crossing and then a nice stag came out of the forestry and stood on the track.
When he moved away following the hind, I got to the nearest ride and put my rifle on sticks hoping the trio would cross the ride giving me a chance. The first was the hind shortly followed by the stag. I had to roar to have him pause. The plan was good and the stag paused broadside and I squeezed the trigger.
He dropped 150m away from the place I shot him. It was bigger than I thought and I called a friend to help me out, but it still took us several hours to get it out the forestry...
To je styl Crocodile Dundee - český myslivec to ignoruje až na nějaké ty lovce, vojáky, pytláky a jinou škodnou v myslivosti ...vždy se zpívalo..."hodím si jí přes ramenoo a pospíchám k lesu..."
Pistole nebo Colt na zadku:
Zatěžuje pas i kalhoty a pouzdro vrže při šoulání...účinnost i přesnost na vitální zvěř je zanedbatelná. Na lidi obrovská.
Modlitba ke svatému Hubertovi, patronu myslivosti
Všemohoucí, věčný, dobrotivý,
milosrdný a spravedlivý Bože,
který jsi na lovu tak milostiplným a zázračným způsobem
svatého Huberta k víře obrátil,
Tebe prosím já i my všichni ctitelé
tvého služebníka svatého Huberta,
věnuj nám milostivě skrze jeho svatou přímluvu
svoji Božskou přízeň
a dopřej nám množství zvěře v našich honitbách
a propůjč nám potřebné štěstí při lovu,
nás pak opatruj před všelikým nebezpečenstvím,
před úrazy koňmo i na voze,
a naše psy pak ochraňuj před vzteklinou,
abychom Ti zde na zemi
mohli vzdávat nezměrný dík
a na onom světě věčně Tebe
se svatým Hubertem
chválili, ctili a velebili
skrze Ježíše Krista, našeho Pána,
jenž s Tebou a Duchem svatým
žije a kraluje na věky věků.
Amen!
Obrázek ze slavnosti
František Antonín hrabě Sporck (r. 1695)
Moudrost a pravá slova spojují a utužují přátelství.
Lidé jsou zapomnětliví a zapomenou cos pro ně vykonal, ale nikdy
nezapomenou jak se cítili ve Tvé přítomnosti.
Pokora je štítem proti násilí.
Láska zacelí i ty největší trhliny.
Pochvala dodá sil tam, kde se dostavuje únava.
Slovo odpuštění bourá bariéry nenávisti a spojuje existující mezníky.
Odpuštění nelze vynutit, musíš sám vykonaným skutkem odpustit.
Čistota srdce je světlem, jež proráží tmu.
Bohatství tohoto světa má tehdy hodnotu, jestliže z něho podarujete
potřebné.
Bohatý není ten, kdo má nejvíce, ale ten, kdo potřebuje nejméně.
Štěstí není za peníze.
Moudří jsme tehdy, když pochopíme, že Bůh je láska.
Opravdový přítel je ten, kdo o vás všechno ví a přesto vás má rád.
Nejcennější v životě není co vlastníš, ale koho máš vedle sebe.
Přišlo období přirozených změn krajiny, ale v přírodě volná svobodná zvěř ještě žije. Je lovecká sezóna (pro někoho po celý rok)
Věčný boj člověka, ochránce a lovce na maso (ne myslivce - lovce) trvá. Orel žije a dbejme na jeho ochranu v přírodě. Stupidní traviči z bývalých JZD a lesních traktoristů, pijáků a hospodských lovců likvidují pod heslem "zahnuté zobáky" vše, co není právě do mrazáku vhodné.
Pište o svých problémech, jen lovci se hádají na výročních schůzích. Vy nemusíte. Sociální sítě jsou tvořivé a poučné v diskuzi. Lovci jsou závistí brunátní (rudí), nebo také po 10ti pivech? To se vyvalí příběhů, výmyslů i průserů. Taky se domluví situace v honitbě a omluví průšvihy... Chodíte na on-line krmeliště černé zvěřea ptáků pravidelně z těchto stránek?
Cestu najdete po kliknutí do odkazů v minulých článcích (viděl jsem kromě černé (divočák) i srnčí, psíka mývalovitého a co vy ...na krmelišti pro ptáky by se měl ukázat orel mořský, jen trpělivost. Poznámka: prasata jsou už tlustá "jako prase"a jak jim chutná. Vidět je i psík mývalovitý...
......na zabláceném poli u zpustošeného lesa To čumíš, to jsou světla, co?
A jsme v Evropě...jednou se to uskuteční, máme doménu,
zatím jsme ti malí mravenci čecháčkové na zabláceném poli u zpustošeného lesa.
Internet je mladý a rychle roste chlapec...
Co je nového? Internetová google stránka Myslivost se vydala do Evropy.
Změnila se doména. Najdete ji ale stále i na odkazu http://myslivost.blogspot.com
Greathunting.eu to znamená Skvělý lov.eu
MYSLIVOST.
Hlavní řeč je stále čeština - evropané mají na stránce překladač (a Chrome to přeloží snadno) Evropská adresa stránky
Slavíme...a zůstáváme nadále hostovat u Google! Proč? Prostě protože je nejlepší! O stránky blogger.com pečuje skvěle....
Poznámka:Přátelé, jsme v Evropě. Je to jenom začátek - česká myslivost žije ještě ve starých kalhotech, ale české tradice rozhodně nám zůstanou, vždyť lesnictví i myslivost jsou naše!
České malé poměry, řevnivost a závist rudých trpajzlíků i v myslivosti
úspěšně brání rozvoji osobnosti a kultury svobodného člověka. Vesnice jsou devastované, chudé a dosud zamořené odpadky - arogancí i chemickými látkami ve stodolách i v půdě i vodě. Množství umělých hnojiv a insekticid na společných polích ani váš lovecký pes nevydrží.
-
Bezdrátový internet už se přesto šíří po chalupách i domech z cihel socialismu.
-
Jen ta hloupost a deficit českého selského myšlení trvá. Jaké děti se rodí na vesnici? Podmínky mají mizerné, výživa i výchova je v režii Husákových dětí (už maminek).
Přátelé, informace leží na webu. Učte se vidět svět jinýma očima. Nepřebírejte rozumy trpajzlíků z otlučených hospod, pivních mozolů a masojídků. Ostuda české myslivosti ještě je na pytlácké stezce.
- Svobodný svět je už dávno, moc dlouho jinde.
Učte se jazyky a cestujte...a lovte jako Tom Miranda - videa najdete na serveru YouTube a nebojte se té reklamy....záběry z lovů od Toma Mirandy nemají chybu. Na Frantu z české zaplivané hospody se pokuste zapomenout. Nebo se jednou zblázníte z povahy těchto lidí. Rudé trpajzlíky přesměrujte na východ. I s jejich internacionálou.
Lovci, kteří loví lukem, nejsou žádní patlalové co práskají ze zateplené kazatelny na plesnivou hromadu tak jak je u nás velmi oblíbené.
To jsou lidé, kteří znají zvěř lépe než většina našich myslivců, dokáží se k ní dostat na pár metrů a vysoce zvažovat zda pustit šíp, či ne. Mám v okruhu této skupiny pár kamarádů, nikdy jsem takto nelovil, ale lovecký zážitek je jistě nesrovnatelný. Opakují se dotazy na lov pomocí luku a šípů.
Co o tom víme?
Většina informací je na anglických serverech, ale názorně něco uvidíte i na videu. Pokud rozumíte trochu anglicky.
Samozřejmě, středoevropský český i německý lovec bude z neznalosti frfňat...spíš proto, že přes svoje velké panděro by lovecký luk speciál nenatáhl. Pivní mozol má sklon nepřesáhnout hranice příkopu kolem blízkého lesíka, který objíždí svým autem.
Nikde nebyl, neviděl co se děje a jaké jsou formy lovu (je to trochu i sport jako myslivost)jazyky nezná.
Jen ty vepřové jazyky pečená kolena, řízek a pivo. Vždyť do Bavorska na pivní festival je blízko a zná to z vyprávění.
Na německé myslivecké klobouky se štětkou nadává a sousedy pohrdá.
Poznámka: cituji některé názory z debaty na sociální síti...Neberte to jako poučování je dobré vědět jak to jinde chodí a proč se takto loví (dávám video, kde je vidět víc, především jak střela vypadá) některé odpovědi jsou z čiré neznalosti (nikdy to neviděli a táta je to nenaučil) jiný už něco o tom slyšel.
cituji: Tak ten lov s tím lukem, je opravdu prapodivný. To bych neprovozoval ani náhodou, ať si s tím střílejí z nudy ve Státech po prasatech na farmě, ale v myslivosti to nemá co dělat.
....Já bych zas Luk tolik neodsuzoval :) k lovu patří už od pradávna :) a pořad je to o lidech co je drží v ruce špatná ze zbraně muže mít pro zvěř stejné následky jako z luku a naopak :) ale jinak já střílím kulovnicí 7x64 a zatím jsem neměl nějaký problém je pravda že lišku na kožešinu bych s polopláštěm nestřelil, protože ji to rozbije :) a jsem názoru že člověk se muže naučit z daleko více zbraní než jen jedné když si na ně trošku zvykne a sedí mu myslím že není problém :) ae někdo se nenaučí střilet ani z jedné no :)
...Ano samozřejmě, že se luk používal odpradávna k lovu, ale jen z toho důvodu, že nic jiného nebylo, jakmile se objevila kuš, tak se lovilo jen s ní a tak dále. Z dnešního pohledu lov s lukem či kuší nepovažuji za zodpovědný lov.
...Lov lukem patří k myslivosti asi tak jako svícení lucernou, nebo ládování předovky. Předpokládám se k tomuto vracet taky nechcete... S moderním lovem nemá nic společného. Navíc nižší ranivost a tichost zbraně jsem vůči zvěři víc nefér než moderní zbraně.
...Podle Selye nelze mluvit o bolesti při šoku. Pokud vím debata byla o loveckých zbraních. Šíp jste nikdy neviděli, jen můžete sledovat ty speciální soupravy co španělská skupina používá. Taky se nikde nepíše o šoku po zásahu střelou, který ovšem naprosto vylučuje jakoukoliv debatu o tom, kdo dobře a jakou ráží střílí.
...šíp, ať je jakýkoli supr-čupr, nebude mít nikdy takovou ranivost, jako kule, která se při průniku deformuje. Když vyvrhuju ulovený kus, ať je to srnčí nebo černá, a vidím, jakou paseku to udělá na plících nebo játrech.. (často je "pajšl" doslova na vylití..) Tohle šíp prostě nedokáže. Svým způsobem je lov lukem tak trochu umění, protože ke zvěři je nutné se dostat na krátkou vzdálenost.. ale taky o to dál zasažená odchází a o to déle po zásahu zhasíná (o zásahu špatném ani nemluvím..) Nebudu v žádném případě obhajovat "blbé" rány z kulovnice, na druhou stranu - někdy prostě (byť taková rána nebyl úmysl) zvěř zhasne i po takovém zásahu, protože tlak na okolní orgány je velký, nehledě na porušení velkých cév, šoku apod. Ne nadarmo se např. říká, že "osma odpouští i horší zásahy".. V neposlední řadě je to o obrovské zodpovědnosti, která dnešním lovcům (záměrně nepíču myslivcům) chybí, přeceňují své střelecké schopnosti, nedokážou si ránu odpustit s tím, že "tak zkusím to, třeba to trefím" (tím narážím třeba na proklamované "na lišku se střílí i přes metr dříví..") V USA je lov lukem běžný, ale určitě ne z důvodu nějaké myslivecké etiky, ale prostě proto, že je to větší adrenalin. Ale my nelovíme pro zábavu nebo z nudy, naším cílem má být vždy co nejrychlejší a nejméně traumatizující usmrcení. Proto lov lukem NE.
....rozbitá zvěřina a zástava oběhu nastává pomalu, důležité je překvapení, šok. Na šokový děj z poranění i malého rozsahu se umírá nejrychleji (Selye) Zvěř zrazená dlouho utíká i s rozbitým srdcem, jde o záchrannou reakci organismu zvěře, která je obrovská...šípy mají těžké obrovské hroty, přesto větší roli hraje to překvapení zvířete z blízkosti lovce.
...Nejsem uplně proti lovu lukem i když samotného mě to neláká ale v oboře se dá aspoň napravit i špatná rána ikdyž zase kdž se podívám na utrpení zvěře nechal bych lov lukem v Americe kam asi patří a kde neví čím by už stříleli.
...Lovci, kteří loví lukem, nejsou žádní patlalové co práskají ze zateplené kazatelny na plesnivou hromadu tak jak je u nás velmi oblíbené. To jsou lidé, kteří znají zvěř lépe než většina našich myslivců, dokáží se k ní dostat na pár metrů a vysoce zvažovat zda pustit šíp, či ne. Mám v okruhu této skupiny pár kamarádů, nikdy jsme takto nelovil, ale lovecký zážitek je jistě nesrovnatelný.
....Lov šouláním a stylem, kterým loví lušičníci je oproti lovu na čekané u hromady úžasný, bohužel je to styl, který vyžaduje více než jen 2 hodiny na štontu a na leči pak 20 knedlíků se šípkovou
....Jsem proti všem nesmyslným zákazům. Takže i proti zákazu lovu mechanickou zbraní. Navíc jsem přesvědčen, že i v případě zrušení zákazu by s ním lovilo jen naprosté minimum myslivců. Proč?
1) Reálná šance něco trefit a zabít je tak do 50m. Obrovskou roli pro dobrý zásah hraje každý metr v odhadu vzdálenosti, vítr a střelba do/z kopce. Pokud si někdo myslí, že po týdnu bude Robin Hood, tak ho to rychle přejde...
2) Každý kdo zkusil střílet třeba z kladkového luku ví, že to není žádná sranda. Už jen se naučit jak ho natáhnout a v případě lovu to udělat potichu a bez prudkých pohybů... Po 20 ranách máte dost... Na nějaké plížení houštinami taky zapomeňte. Je to velké, těžké, neohrabané a pohotovost ke střelbě nula. Navíc vám 2x spadne šíp ze zakládky a zvěř je dávno v tahu. Představa někoho na naháňce s lukem je spíš k smíchu :-)
3) Pořizovací cena vybavení pro lov je srovnatelná s cenou průměrné kulovnice. Není to jen luk či kuše. Šíp třeba stojí kolem 300 Kč a není problém ho ztratit, či zničit. Většina lovců používá i dálkoměr a další doplňky a to jsme ve vybavení zase v jiné úrovni. Při neustále se opakujících dotazech: "Poraďte kulovnici do 10 tis." pochybuji že někdo bude dávat 15 za luk a 5 za šípy a příslušenství.
Přes výše uvedené loví lidstvo lukem úspěšně tisíce let, na rozdíl od kulovnic, které jsou v moderním pojetí doménou posledních řekněme sta let... Minimálně z úcty k tradici by tento způsob lovu neměl být zakázán...
Na You Tube je řada videí z lovů skupiny cazandoconarco. Zaujalo mne video na lovu kamzíků v horách. Příroda, lov, radost a únava zvěř v horách a zážitky z lovu. Rozhodně rekreace i dobrodružství a tichý lov v horách. Kamarádství především, to v myslivosti někde zaměřené ulovit co nejvíce masa neexistuje.
Jsem přesvědčen, že u bowhunting ta závist neexistuje. Je to především sportovní zájmová skupinová aktivita při lovu což českou myslivost naštěstí nepřipomíná.
Je to projev aktivitity v zájmových skupinách lovu zvěře ve svobodném světě. Čtěte dále...
Bowhunting (lov pomocí luku)
Evropa
Většina národů, včetně Dánska, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Maďarska, Finska, Bulharska a Slovinska používají luk a šíp k lovu jako lovecký nástroj moderní myslivosti. Některé evropské země, včetně Chorvatska, Německa, Irska a Spojeného království zakázali bowhunting. Bowhunting, jako je lukostřelba, byl oživen v Británii během viktoriánské éry, ale byl zakázán pro celé Britské ostrovy od roku 1960 .
V USA a Kanadě, stejně jako u jiných stylů lovu, se bowhunting řídí jednotlivými provinciemi a státy. Předpisy, často se zabývají otázkami, jako je oblast, která k lovu, jakou roční období (období) a které pohlaví a druhů zvěře může být povolen. V mnoha případech je speciální lukostřelba povolena v období vynětí půdy z produkce, pro minimalizaci rušení z pušky lovci. Kromě toho, v úsilí o maximalizaci hry oživení a výstřel lethality, Pro zajištění rychlé letality (usmrcení zvěře) jsou na to často technické předpisy, jako jsou např. minimální hmotnost pro lov velkých druhů zvěře.
Obecně většina povolení luku pro lov velké zvěře začíná koncem srpna nebo začátkem září v severních státech a kanadské provincie a něco později v jižních státech.
Nový Zéland
Organizovaný lov lukem začal na Novém Zélandu v roce 1945. Vláda Nového Zélandu reguluje bowhunting. Výroční 3 dny oblasti turnaj se koná turnaj každé narozeniny královny o víkendu na různých místech po celém Novém Zélandu. Bowhunters musí mít oprávnění k lovu na soukromém pozemku, a nemohou lovit v zemích DOC, národním parku, nebo jiné rezervy bez povolení.
Neexistují žádná zvláštní období pro bowhunters nebo pro lov se střelnou zbraní je aktivní lov lukem při společném lovu.
Austrálie
Bowhunting se praktikuje v Austrálii a na něho se konkrétně nevztahuje nařízení zákonem. Pouze u nepůvodních druhů jsou uznány jako hra australské Bowhunters asociace.
Státy Victoria a Nový Jižní Wales rovněž regulují bowhunting. Ve státě Victoria je lov regulován prostřednictvím odboru životního prostředí a udržitelný rozvoj (DSE) V Novém Jižním Walesu se to dělá ve hře Rada. V současné době neexistují žádné zvláštní předpisy o lovu v jiných zemích a územích.
Zatímco oba Victoria a Nový Jižní Wales má požadavky pro udělování licencí na bowhunters, sport je samoregulační. Australská asociace Bowhunters a místní kluby hodnotí lovce přes Bowhunter způsobilost Certificate (BPC), která je navržena tak, aby byla zvířata zabita v souladu s humánními principy.
Zdroj: sociální sítě skupiny Myslivost Facebook, videa youtube.com, en.wikipedia.org #Lovecké stezky, Lovy lukem a šípem, Způsoby lovu a historie, #Bowhunting (lovecká lukostřelba), Lov ve svobodném světě
Myslivost vyžaduje dobré technické a optické vybavení
Jedním ze špičkových výrobků optiky jsou puškohledy Kahles. Zkušenými lovci jsou považovány za nejlepší. Dnes už jsou dostupné skoro každému mysliveckému nadšenci pro lov ve ztížených podmínkách. Náročný terén, nepříznivé světelné podmínky, neočekávané situace, to jsou podmínky, které vyžadují rychlá rozhodnutí a intuitivní ovládání všeho vybavení zvláště pak puškohledu.
Extrémně široké zorné pole lehkého modelu KAHLES HELIA CSX poskytuje výjimečný přehled v každé situaci a dovoluje střílet s oběma očima otevřenýma.
Díky nové digitální elektronice CSX může být intenzita osvětlení velmi rychle přizpůsobena aktuálním světelným podmínkám pomocí dotykového ovladače. Nastavení lze jednoduše a okamžitě uložit do stavu „stand-by“. Přesně identifikovatelný červený bod puškohledu KAHLES HELIA CSX navede oko přímo na cíl. Toto je okamžik, kdy můžete plně využít všechny svoje schopnosti a přednosti puškohledu KAHLES HELIA CSX .
L …. tělo z hliníkové slitiny
mz .. Multizero
Všechny modely jsou dostupné také v provedení LS s montážní lištou typu Swarovski (SR)
Optika
Optická sestava puškohledu KAHLES HELIA CSX se čtyřmi ručně broušenými čočkami špičkové kvality v objektivu vytváří extémně čistý a hluboký obraz v jasně definovaném širokém zorném poli bez jakýchkoliv deformací u jeho okrajů. Uložení
Extrémně odolné tělo puškohledu KAHLES HELIA CSX je soustruženo z monobloku vysokojakostní slitiny pomocí nejmodernějších metod obrábění. Rektifikační mechanismus
Extrémně přesný rektifikační mechanismus puškohledu KAHLES HELIA CSX zajistí absolutní opakovatelnost nastavení hodnot. Náhradní baterie
Náhradní baterie puškohledu KAHLES HELIA CSX je uložena v krytce rektifikačního točítka. Záměrná osnova
Puškohledy KAHLES HELIA CSX mají robustní, nezvětšující se, záměrnou osnovu, která je umístěna ve druhé obrazové rovině. Záměrná osnova puškohledu KAHLES HELIA CSX je leptaná do skla. Kombinace těchto skutečností poskytuje rozhodující výhodu při daleké střelbě. Digitální technologie osvětlení
Puškohled KAHLES HELIA CSX je opatřen digitálním plynulým ovládáním jasu nasvícení. Ovládání puškohledu KAHLES HELIA CSX je absolutně bezhlučné, s pamětí posledního nastavení a červeným indikátorem spuštění. Ovládání digitální technologie CSX je odlišné od běžných analogových ovladačů, a umožňuje výjimečnou životnost baterie – až 500 hodin. AMV optická vrstva
Všechny čočky puškohledu KAHLES HELIA CSX jsou pokryty optimalizovanou AMV optickou vrstvou, která poskytuje téměř bezztrátovou světelnou propustnost v kritické oblasti spektra, okolo 520 nm, čímž dokáže využít i poslední zbytky viditelného světla. Vodotěsnost
Je samozřejmostí, že puškohledy KAHLES HELIA CSX jsou plněny dusíkem a díky dokonalému utěsnění jsou vodotěsné (do hloubky 4m – 0,4baru), vlhko a prachotěsné.
Kahles splní požadavky velmi náročného lovce-myslivce, ale nezapomeňte než stisknete spoušť kulovnice, na bezpečnost zacházení se zbraní a ověřte si kam a na co střílíte. Vystřelený náboj už nelze vzít zpátky!
Na webu firmy Kahlesusa se dočtete víc, ale anglicky s výběrem i nabídkou novinek
#Optika, Puškohledy, Střelectví, Nastřelení lovecké zbraně, Dalekohledy, Hunting Rifles, lov, Reklama a lov, Lov ve svobodném světě,
