Zobrazují se příspěvky se štítkemŽeny a myslivost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemŽeny a myslivost. Zobrazit všechny příspěvky

Starý srnec obrázek trofej použité náboje a kulovnice

Můj letošní druhý "starý pán", uloven ráno 16.8. v 5:50 hod. Vzdálenost 80m,
 ZKK 601 v ráži 308Win, SB SP 11,7g, v ohni. Věk 9+

Zdroj: Erika sociální sítě Facebook Myslivost

My Great Web page

Srnec vidlák a opuštěná čiplenka. #Srnec, Čiplenka, Ženy a myslivost, Lovy srnčí zvěře

SRNEC VIDLÁK

Mnoho zajímavých srnců opuštěná čiplenka

mi před říjí i během ní zkřížilo cestu, ale pokaždé bezpečně odešli, protože přednost měli hosté a jubilanti našeho MS a navíc jsem chtěla konečně ulovit svou první „jedničku“, a tak pro mě byla většina srnců „tabu“. Jenže, znáte to – ti, co můžou lovit, ven buď nechodí, nebo za těch několik málo vycházek srnce nepotkají, zato já se neustále setkávala se srnci II. a III. věkové třídy a když už konečně přišel srnec mladší, byl to nadějný chovný kus...Postupem času jsem už byla smířená s tím, že druhého srnce letos již neulovím. Konec doby odlovu srnců se nezadržitelně blíží a já měla včera neodbytný pocit, že prostě musím jít ven a byla jsem pevně rozhodnutá, že je to moje poslední „trofejová vycházka“, dál se již budu věnovat jen holé a liškám...

SRNEC ŠPIČÁK
Zvolila jsem kazatelnu „Na Lomečku“ uprostřed pole, kde jsem měla obeznaného srnce. Třikrát mi ho v předešlých týdnech Diana nabídla a já ho třikrát s díky odmítla ulovit. Pak se srnec ztratil a já se včera jela podívat, zda se tam nepohybuje nějaký jiný.. Jenže při příjezdu cítím zklamání – všude kolem posedu je holá hlína, blízko je sice les, ale neviděla jsem jediný důvod, proč by z něj srnčí mělo chtít vyjít ven... Otáčím auto a váhám – mám jet jinam (ale kam?!) nebo to vzdát a vrátit se domů? Pomalu jedu zpět a vlevo registruji dva kusy srnčí zvěře..

Zastavuji, zvedám dalekohled k očím a začínám pociťovat lehký třes rukou – je to mladá srna a „můj“ vidlák...
Okamžitě pokračuji v cestě, pak zatáčím doleva, vjíždím do lesa, kde nechávám auto. Beru kulovnici a „vidličku“ a vydávám se krajem lesa směrem k místu, kde jsem je zahlédla. Jdu vlastně stejnou cestou, jako při ulovení prvního letošního srnce. Budu mít stejné štěstí?

To zatím netuším, vím jen, že musím co nejrychleji a zároveň co nejopatrněji dojít k žebříku, který stojí na okraji lesa a doufat, že srnčí mezitím pomalu půjde stejným směrem. Cesta je náročná, všude je spousta suchého listí, větviček a dalších „nášlapných pastí“. Jsem už dost daleko od hlavní cesty a koutkem oka zahlédnu vlevo na poli rychlý pohyb – první kus, za ním druhý, míří přímo k lesu a pak se mi ztratí za stromy a keři. Byli rychlejší než já. Dál už tedy musím opravdu po centimetrech a když se krajem lesa mihne srnčí tělo, klesám na kolena, kulovnici zapírám do vidličky a čekám...
Srnec se lehkým poklusem blíží lesní cestičkou přímo ke mě!

OPUŠTĚNÁ ČIPLENKA
Zastaví se sotva 30 metrů ode mě, otáčí se doleva, kousek ještě popojde a pak sklání hlavu k maliníku... Znovu ho obeznávám, potřebuji mít stoprocentní jistotu, že je to on. Žádné zadní výsady ale nevidím, tak už jen čekám, až se lépe postaví.. Jenže se tak neděje, v puškohledu stále vidím jen hlavu s krkem a sotva polovinu plece, ostatní kryje silný smrk.

Najednou srnec prudce zvedá hlavu a zpříma se dívá přímo na mě.. Už nemůžu dále čekat, teď jde o vteřiny, než srnec odskočí a tak s tichým zašeptáním „Odpusť mi...“ tisknu spoušť...

Srnec se láme v ohni a se mnou lomcuje nefalšovaná lovecká horečka. Je po všem. Chvíli ještě čekám a najednou to na okraji lesa zašustí – stojí tam opuštěná čiplenka, tichounce píská a volá svého srnčího partnera...

Je velmi blízko, ale o střelbě neuvažuji ani na vteřinu, nepřipadá mi to vůči ní fér. Když odskočí, lámu z vedle stojícího mladého buku větvičku a pomalu jdu ke zhaslému kusu. Vzdávám mu poslední poctu a děkuji Dianě a sv. Hubertovi za nevšední zážitek a dobrou trofej.

Lovu zdar!

Zdroj: Erika, xchipsy.e-stránky.cz

Jeleni celou noc troubili moc pěkně a v sedm ráno jsme zmrzlí lezli z posedu....

Lončák, vzdálenost asi 80 metrů, 308 Win, SB SP 11,7g.

Každý rok jezdíme "na Václava" na jelení říji 



 Letos to časově vycházelo velmi špatně - byli tam domluvení hosté, tudíž jsme mohli vyrazit až ve čtvrtek a nejpozději v sobotu ráno zase museli pryč kvůli závodům s koňmi.
  Cesta se protáhla,dorazili jsme až kolem šesté večer a než jsme poseděli a vše co se za rok událo probrali,bylo deset hodin.. Přesto jsme vyjeli na kazatelnu s tím,že třeba přijde černá a ráno vyrazíme šoulat.. Jeleni celou noc troubili moc pěkně a v sedm ráno jsme zmrzlí lezli z posedu. Po pár krocích lesem potkáváme první skupinku vysoké-špičák,smola a laň - jak učitelka ve školce - pozorně nás na nějakých 30 kroků sledovala a k ní se tiskli čtyři kolouši (bohužel v sousedním revíru se loví "co vyleze" takže sirotci se přidali k "tetě"). Po dalších metrech přeskakuje vysokou drátěnou oplocenku samotná laň. V lese je krásně ticho,začíná se objevovat sluníčko. Šouláme pomalu dál a najednou syknu na partnera "stůj, laň!" Okamžitě zmrzneme a poměrně zblízka prohlížíme vodící laň, která už o nás ví...

Opatrně hledám mezi stromy další kusy-kolouch.. šmola.. další laň.. ááá támhle je - za stromem se objeví dlouhé očníky.. a pak celý jelen. Dalo by se lovit, ale je to mladý nadějný dvanácterák.. Za chvíli laň odvádí svou skupinku do bezpečí a jelen ji samozřejmě následuje.. Pak už nepotkáme nic.

 Odpoledne spřádáme plány na další čekanou - kdyby to šlo, radši bych lovila prase, přeci jen u nás se s nimi moc nesetkám..Jdu tedy na stejnou kazatelnu jako předchozí večer, partner necelý kilometr ode mě na jinou. Vpravo je hustě vším možným zarostlá louka, pak silnice a les. Odtud údajně chodí prasata. Moc se mi tomu nechce věřit, ale už sedím. Kolem sedmé odtud přibíhá laň, za ní kolouch a následuje mladý šesterák. Další laň s kolouchem se pase vedle silnice. V osm je tma a já lezu do spacáku......

 Párkrát se probudím, kouknu z okna.. nikde nic. O půlnoci zase vykouknu - nic. Pak mi to nedá, vezmu dalekohled a vidím černé boule - prasatááá! Tři větší kusy, jedna veliká bachna a několik selat.. Ani nevím kdy přišli, přehrabují se v kupce krmení a já pomalu a opatrně otvírám okno. Selata se neustále melou nebo stojí na ostro a střílet na bachyně jen proto abych měla úlovek se mi nechce.. Riskuju, že mi každou chvíli utečou ale přesto odkládám kulovnici do klína a beru znovu dalekohled. Vida, z pravé strany přibíhají další dva kusy.. Skupinka jim okamžitě uvolňuje místo u večeře a já s téměř 100% jistotou že se jedná o kňourky posazuji červenou tečku na černý kus.. Ozvěna mi vrací výstřel a z nástřelu se ozývá ryčení, které ale za chvíli utichá. Přebíjím a čekám, slyším už jen slábnoucí chroptění.

Odkládám tedy zbraň, kouřím povinou cigaretu a pokouším se dovolat na druhý posed. Asi za 10 minut posvítím baterkou - leží. Partner mezitím s kolegou sedá do auta a jedou za mnou..
Je půl hodiny po půlnoci a my stojíme nad zhaslým kňourem.. Lončák, vzdálenost asi 80 metrů, 308 Win, SB SP 11,7g.
  Odjíždíme spokojeni, chtěla jsem radši prase než jelena a splnilo se...

Zdroj: Erika xchipsy.estránky.cz

Můj první daněk s rozeklaným parožím

Uloven 1.11.2011 v 7:00 hodin
Věk 4 roky, vzdálenost cca 100 m
 Kulovnice ZKK 601 v ráži 308Win, střelivo Lapua Mega 12g 
Když mi začátkem října partner pověděl o možnosti ulovit si prvního daňka, těšila jsem se jak malé dítě na Ježíška. Radost mi trochu kazila skutečnost, že se mělo jednat o lov v oboře. Na takové lovy totiž panují různé negativní názory a i já se jimi nechala částečně ovlivnit. Kdybych jen tušila, jak mě Diana za tak malicherné předsudky vytrestá... Nejenže se mi během několika návštěv daňka ulovit nepodařilo, dokonce jsem ho ani neviděla! Teprve na samý závěr již pátého „kombinovaného“ lovu (tedy čekaná i šoulačka) jsme daňka krátce zahlédli, kterak nerušeně táhne vysokým lesem... Příležitost k lovu se ale nenaskytla, no alespoň jsem věděla, že „můj“ daněk tam opravdu je a konečně i jak vypadá. Další pokus o ulovení jsme tak naplánovali hned na úterní ráno.

Do obory vcházíme s rozedněním a pomalu šouláme k první kazatelně. Po několika desítkách metrů jsme nuceni odbočit z cesty do lesa – před sebou máme zvěř. Je to ale pouze holá, slabší lopatáč a mufloni. Sedíme pod stromy a bezradně se na sebe s průvodcem díváme – Co budeme dělat?
  Nakonec se rozhodujeme pokračovat v cestě, projít lesem až k louce a jakmile bude „pořádně“ vidět, zkusit jít do míst, kde jsme daňka minule zahlédli – hledat totiž černého daňka v černém lese příliš brzy ráno nemělo smysl. Míjíme rozcestí a blížíme se k louce, když naši pozornost upoutá v dálce vlevo mezi stromy stojící muflonní beran. Prohlédneme si ho a chystáme se jít dál, náhle však vpravo zaregistrujeme tmavý kus, který vytáhl z hustých trav... Rychle k zemi, dalekohledy k očím, chvíle napětí... je to ON! Jde pomalu, ale stáčí se přímo na nás. Vítr máme dobrý, ale na světlé lesní cestě jsme nápadní jako mouchy na zdi.

Lesem se nese ozvěna výstřelu a můj
první daněk se láme v ohni...
Daněk zůstává stát mezi stromy a dívá se na nás – tehdy jsem pochopila, proč se někdy tmavým daňkům říká "čerti" - jak tam stál mezi větvemi a byla mu vidět pouze černá hlava a světlejší očníky, opravdu tak vypadal... Mám svého daňka sotva na 30 kroků a nemůžu dělat vůbec nic. Bezmocně sedíme na cestě, daňka kryjí stromy, a tak čekáme, zda se někam pohne a umožní mi tak bezpečný výstřel. Uběhne několik vteřin, daněk se na místě otočí a zatáhne zpět do hustého porostu...
Rychle se zvedáme, vracíme se na nejbližší rozcestí a zkoušíme mu nadejít. Je ale rychlejší, když projdeme zatáčkou, už ho vidíme. Je tam i holá a všichni míří rychlejším krokem k nevelké smrkové houštině. Naštěstí pro nás vede cesta právě kolem ní, a tak zrychlíme i my, na jejím konci vcházíme nad cestu do vysokého lesa a kryjeme se za stromy. Pozorně prohlížím prostor pod smrčinou, čekám, že zvěř tudy projde a bude pokračovat směrem k louce... Za chvíli vidím první danělu a daňče, vybíhají ne ze smrčiny, ale až za ní a poměrně svižně – proč, to jsem pochopila až později. Následuje několik dalších kusů holé, tuším, že daněk se za nimi musí objevit každou chvíli... Konečně! Jde jako poslední a pak už je to všechno rychlé – kleknout, opřít o strom, odjistit, napínáček... Daněk je pořád v pohybu, průvodce píská, daněk nejprve nereaguje, pak ale přeci jen zarazí mezi stromy a pátravě jistí naším směrem... Lesem se nese ozvěna výstřelu a můj první daněk se láme v ohni...
  Jezevčička pana průvodce, která nás všech šest vycházek věrně doprovázela, už nedočkavě kňučí na řemeni a jelikož dosled není nutný, pouští ji, aby si alespoň zahlásila u kusu. Jenže milá fenka nabere sice nejprve správný směr, ale vzápětí se zuřivým hlášením míří právě k té smrčině, vzdálené sotva 30 metrů od ležícího daňka... Myslela jsem, že hlásí teplou stopu, ale průvodce se jen pousměje a se slovy „No, tam asi leží prase...“ vykročí za fenou... Koukala jsem doslova s hubou dokořán - my tady procházíme, střílíme... a že by si tam v poklidu leželo prase? Jakmile průvodce „šlápl do prvního smrku“, zem doslova duněla a větve praštěly, jakoby smrčinou projíždělo auto.. Byli tam a nebyli to žádní mrňousové. "Naštěstí" si k úniku vybraly opačný směr než jsem stála, jinak bych asi lezla na strom
Po téhle kulturní vložce už vyrážíme k daňkovi, nemám slov a dojmy se mísí, dojetí, radost i smutek zároveň... Prostě jako obvykle. Z opačného konce obory přijíždí partner, daněk dostává poslední hryz a já s přáním Lovu zdar přijímám úlomek.
  Další lovecký příběh tak končí a mě zbývá poděkovat nejen Dianě a sv. Hubertovi, ale také panu ing. Valovi (Lesní správa Telč), který nám lov umožnil, panu Neuwirthovi – zkušenému a trpělivému průvodci a v neposlední řadě také mému partnerovi za úžasný (byť trochu předčasný) dárek k našemu výročí  Díky Vám všem! Lovu zdar!

Uloven 1.11.2011 v 7:00 hodin
Věk 4 roky, vzdálenost cca 100 m
 Kulovnice ZKK 601 v ráži 308Win, střelivo Lapua Mega 12g

Zdroj: Erika, xchipsy.estránky.cz foto: Erika 

Na lovu muflonů. Muflon, Na lovu muflonů, Čekaná, Lovecké příběhy, Úspěšný lov


Rozbuší se mi srdce – už jdou.. Nejdřív muflonky, 
za nimi muflončata,
pak se objeví první beran.. a za ním další.. a další

Odjíždíme o půl druhé


na místě už chlapi čekají nachystaní ve dveřích. Nezdržujeme se a vyrážíme každá dvojice do jiné části revíru. Jsou tři hodiny a jsme na kazatelně. Venku je nepříjemně, fučí silný vichr, tak necháváme okna zavřená a probíráme letošní lovy. O půl čtvrté přichází první kus zvěře – neshozený srnec. V klidu paství a před čtvrtou hodinou se od lesa blíží druhý kus, tentokrát mladá srna. Chová se ale podivně, rozběhne se dopředu, pak se otočí a běží kolmo zase do lesa. Přemýšlím, co se jí nezdálo a můj průvodce povídá: „Něco ti jde zprava…“ Podívám se tam a rozbuší se mi srdce – už jdou.. Nejdřív muflonky, za nimi muflončata, pak se objeví první beran.. a za ním další.. a další.. Míří doprostřed louky, prohlížíme je a ještě se objeví další tři.. Jsou od nás asi 100m a můj doprovod pečlivě hledá toho průběrného.. Od skupinky se oddělí dvě muflonky a tři muflončata a s nimi jeden beránek.. “To je on, připrav se a jak se ti trochu postaví, můžeš střílet..“ Klepe se se mnou snad celá kazatelna, jak jsem nervózní! Beran jakoby to věděl mi dává dostatek času se uklidnit – stojí zezadu naostro a nerušeně paství.. Zbraň mám připravenou a čekám.. Zdá se mi to daleko, ale když se otočí bokem, zazní výstřel a beránek se láme v ohni… Ostatní kusy poodběhnou pár desítek metrů, pak se zastaví a koukají, co se bude dít dál. Koukáme taky, protože beránek stále odkazuje a já se začínám bát, jestli nejde o obrnou ránu a tak s přebitou zbraní trnu, zda najednou nevyskočí a neodejde.. Po pěti minutách už víme, že vše je v pořádku a jdeme k němu. Můj průvodce dává zvěři poslední hryz a s přáním Lovu zdar k prvnímu kusu mufloní zvěře mi předává úlomek. Mám velkou radost a automaticky vděčně pohladím dvouletého beránka po krku.. Vracíme se zpátky na „základnu“ a spřádáme plány na další čekanou..

S partnerem si „měníme“ průvodce a jedeme na stejné místo. Je po deváté hodině a už cestou ke kazatelně registrujeme kus stojící u lesa. Než se usadíme, je na louce. Daněk. Vydrží asi hodinu a pak v klidu odejde. Kolem 11té přichází další kus - shodujeme se, že je to opět „krkoun“ – tedy zvěř s delším krkem = není to prase. Dojde k vnadišti a pochutnává si na řepě – mufloní beran.

Vítr lomcuje vším kolem a před půlnocí zahlédnu u lesa černý kus - podívám se dalekohledem a upozorním průvodce – „Asi je máme tady, tohle už vypadá na prasátko…“ Bere dalekohled a s úsměvem se na mě otočí „To je tutově prase…a další..selata…“ Dívám se taky, tři selátka peláší k vnadišti, za nimi bachyně a pak ještě jeden větší kus.. Možná je to lončák, ale nejsme si jistí. Selata nespolupracují - namáčknou se na sebe tak, že bez dalekohledu to vypadá, jakoby uprostřed louky stál balík sena Naproti tomu oba větší kusy jakoby věděli, že oni jsou v bezpečí, vystavují se pěkně naširoko. Opodál stojí jistě notně naštvaný beran, že ho čuníci vyhnali od večeře, obchází kolem a čeká U „stolu“ je ale obsazeno a po chvíli hodování bachna dokonce zalehne.. Ale selata jsou stále v jednom chumlu, nedá se dělat vůbec nic, jen čekat. Z oblohy se pomalu sypou sněhové vločky a bíle „pocukrovaná“ prasátka se perou o kousky řepy. "Paseme“ je takhle dobrou půlhodinu, pak se bachyně pomalu zvedne a zároveň popojde jedno sele doprava.. To je moje chvíle, posazuji červenou tečku na plec a pohladím napínáček.. Les nám vrací ozvěnu výstřelu, prasata prchají zpátky do lesa, jen je jich o jednoho méně.. Sele leží v ohni a já ani nemůžu uvěřit, jak úžasný to byl dnes den..

    Domů přijíždíme skoro ve tři ráno a já na tenhle lov nikdy nezapomenu - ostatně jako na každý předchozí a snad i ty následující. Obrovský dík patří našim průvodcům, protože bez nich by nebylo nic…
 
Zdroj: Erika - xchipsy.estránky.cz

Erika vypráví

  ....za pár vteřin se již po ráně lišče láme v ohni  
Můj nejrychlejší lov ...

Po doslova tropických vedrech – kdy mě úplně přestalo bavit chodit na večerní čekanou, jelikož zvěř vytahovala velmi pozdě, resp. až za tmy – přišlo konečně mírné ochlazení a já se rozhodla znovu pro „svůj“ žebřík u lesa a kukuřice. Lesem skoro běžím, protože chci sedět co nejdříve. Když se ale blížím na hranu lesa, zaregistruji pasoucí se kus srnčí zvěře. To mě zamrzí, protože k žebříku musím kousek po louce a předpokládám, že tím si zvěř zradím. Nejprve obeznávám kus, i když jsem přesvědčená, že jde o srnu se srnčetem z předminulého rána. Nemýlím se, srna je uprostřed asi 30 m širokého travnatého pásu, srnče pak asi pět metrů od lesa. Od žebříku nejsou dál než 80 metrů, ale nedá se nic dělat, musím „ven“. Opatrně a pomalu jdu k žebříku a přes rameno je neustále kontroluji. Jakmile srna pozvedne hlavu, zmrznu na místě a čekám, než se znovu skloní k trávě. Podařilo se, jsem u žebříku! Jenže teď ještě musím nahoru :-)
 Je to jenom šest příček, ale výstup nahoru se mi zdá nekonečný. Jednu chvíli jistí mým směrem oba kusy a já tak doslova visím na žebři s jednou nohou na horní příčce a druhou ještě kdesi dole :-) Je to skoro neuvěřitelné, ale podaří se mi dostat nahoru, opřít zbraň a sednout si, aniž by mě srnčí zaregistrovalo.
Chystám se vzít do rukou dalekohled a pořádně si prohlédnout srnče a rozhodnout se o případném odlovu, když v tom najednou periferně postřehnu nepatrný pohyb...
 Okamžitě tuším, kdo mě konečně navštívil – a skutečně, na nějakých dvacet, dvacet pět metrů stojí u kukuřice lišče. Na nic nečekám, opatrně beru kulovnici a za pár vteřin se již po ráně lišče láme v ohni. Mám obrovskou radost, po tolika večerních i ranních „marných“ čekaných se konečně zadařilo. A to jsem na žebříku neseděla ani pět minut! Diano, díky!

Vzdálenost 30 kroků, letošní lišče – pes, kulovnice ZKK 601 308Win a střelivo Lapua Mega 12g.

Zdroj: Text i foto Erika ....

Bowhunter Female. Bohyně lovu Diana Jak loví prasátka lukem ženy? Pošlete ženu střelit prasátko a je postaráno o maso na celý týden, i déle. Snadné, stačí dobrý luk a šípy.

Bowhunter Female

Milované ženy lecos dokáží


a muž nadšeně natáčí video své obdivované šikovné ženy lovkyně s lukem. Jak se jmenovala žena s lukem teď nevím, ale bohyně lovu byla vždy Diana. 
Tak tedy Diano, ukaž co umíš. Muži zírejte, ta žena je hezká a je to kočka!

Tip: pošlete ženu střelit prasátko a je postaráno o maso na celý týden, i déle. Snadné, stačí dobrý luk a šípy,
 jde to potichu a zvěř se neplaší, lovit můžete víc prasátek, v klidu se vracejí zpátky. To po výstřelu z lovecké kulovnice se už (u nás) neukáží. Ale nemáme ty prostory a podmínky...
Video je nové, ale snad rozpoznáte, že se žena nebojí ani trochu.


Jak se líbilo vám muži, co ženy umí, když je to chlap učí, navádí?

Vyrovnají se i v lovu a zacházení se zbraní. Plíží se i na divočáka jako kočka na lovu, znám to - když je žena na lovu přítomna, přináší to štěstí, úspěch lovu.
Nedám sem vulgární lidové příměry jako kam si sáhnout pro štěstí před lovem, ale rozum napoví proč milovat ženu, která nás slabé jedince XY genu zastíní a musíme ji obdivovat.

Buďte na ty holky hodní... Hoši!

Poznámka:  k ovládání videa: pro zvětšení videa klikněte na šipky vpravo dolním rohu ovladače videa... jiné video nemám, stáhl jsem alespoň toto (velké není dostupné), tak při problémech (zastavování) pohněte myší tím jezdcem na videu a je to...lze použít i zvětšení videa a nelekněte se, když Diana vystřelí....!

*Aktualizováno! Změna videa!

Když se příroda probouzí...

  najednou se z hromady suchého
 listí objevil ježek  

Za úsvitu, kdy v přírodě skoro ještě všechno spalo, jsem najednou uviděla, jak letí labuť k nedalekému rybníku, kde přistála na hladinu vody. Po chvilce, jak tam plula, se najednou ozvaly kachny divoké s malými kachňaty, které právě vylézaly na břeh rybníku. Okolo celého rybníku byl les. Za mými zády to začalo šustit a praskat, jakoby tam bylo divoké prase. Tak jsem vyčkávala a najednou se přede mnou z hromady suchého listí objevil ježek, který jsi v klidu a nerušeně odkráčel pryč, jakoby se nic nedělo. Po chvilce jsem odešla i já a šla jsem lesem pryč. Když jsem procházela lesem, občas jsem zahlídla mezi stromy srnčí zvěř. Pak jsem vešla do houští, kde jsem hledala houby. Nic jsem nenašla tak jsem pokračovala dál.

Najednou jak vylézám z toho houští ven, stála asi několik metrů přede mnou bachyně se selaty a koukali jsme se na sebe. Potom bachyně odfoukla a zmizela i se selaty v houští o kus dále a já jsem pak pokračovala v cestě. Za tu dobu přibylo víc světla, než bylo ráno a sluníčko začalo pěkně hřát. No není ani divu, když se blížila dvanáctá hodina a ještě mě čekal pěkný kus cesty domů. Konečně jsem vyšla s toho lesa ven na polní cestu. Sluníčko se schovalo za mraky a v dálce začalo bouřit. Tak jsem si v duchu říkala, jestli já to stihnu nebo mě ta bouřka chytne dřív, než dojdu domů.

Nestihla jsem to! Začal foukat silný vítr, který sebou přinesl prudký liják a nad mojí hlavou byl snad konec světa. Hromy a blesky burácely v černých mracích. Byla mi zima a oblečení jsem měla promáčené. Chvátala jsem domů, ale bylo to marné, přes ten prudký déšť jsem ani neviděla pořádně na cestu.

Text a foto Jana Běhounková 

Myslivost je naše láska hobby i kamarádství v drsné přírodě

Michaela (autorka Myslivost) i Renata jsou na honu
Jsou cesty, kde se potkává příroda, myslivost kamarádství i rodina. Z fotografie hřeje dívčí přítomnost na honu.
 
   Kozlice i dvojka. Klouboučky myslivců jsou na stranu frajersky hozeny jako letmý výstřel. Lehké šestnáctky brokovnice se nepronesou a jsou bezpečně zlomeny při družné zábavě. Jaký příběh, zkušenost nebo zážitek se povídá, že tváře ozářil úsměv? Co víc napsat, nebyl jsem na té naháňce nebo honu, ovšem fotografie je momentka co řekne hodně.

   Je přirozená a Michaelu v kloboučku už znáte, napsala sem články na téma jelení říje a první úlovky černé zvěře.
Z fotografie se dá přečíst i více, zkušený myslivec to dokáže. Tak jako číst stopy zvěře v ranní rose nebo vyhodnodit správně nástřel a značení zvěře po zásahu.
Vyhledejte si.

   Publikováno k narozeninám Michaely jako pozornost a přání od přítele myslivce. Myslivosti a lesu zdar a rovné broky Michaelo!

Tagy pro hledání: #myslivec #naháňka #les #brokovnice #kozlice #dvojka #fotografie #jelení říje #černá zvěř dívky #myslivost

Jak loví divočáky Michaela.

  Uviděla jsem samotné prasátko, jak si to štráduje přes louku  
Lončáček kňourek

Svého prvního kňourka jsem střelila 16.6.2007 s mým kamarádem. Zážitek to nebyl těžko popsatelný slovy, krásný, ale větší, emocionální příběh jsem prožila později 18.10.2007
   Poštěstilo se mi, jít na čekanou na mé oblíbené místo a ještě jsem mohla vyrazit brzy. Tehdy skoro roční dcerku mi přijela pohlídat kamarádka. Na posedu U Javoru jsem už seděla po 17 hodině. Nádhera, klid, listí na stromech hrálo všemi barvami. Sluníčko začínalo růžovět, vzduch voněl podzimem a vánek si pohrával s mými dlouhými vlasy. Věděla jsem o vysoké, která se chodí pastvit na louku a vítr vál ode mě směrem k místům odkud vychází. Trochu mi to dělalo starosti. Skoro hodinu se nic nedělo, žádný chlup ani peříčko jsem nezahlédla, nezaslechla. Podívala jsem se na hodinky, bylo skoro 18 hod. Dodnes nevím proč mě napadlo se otočit za sebe, že by mě k tomu přiměl sv. Hubert?
   Když jsem to udělala, uviděla jsem samotné prasátko, jak si to štráduje přes louku…..rychle dalekohled do ruky, pro ujištění, jestli to není baška….nebyla, tak jsem rychle klekla na sedátko, vzala flintu, opřela se o javor, zamířila a střelila. Lese, přírodo, světe…..zůstalo v ohni. Pár minut odkazovalo a bylo ticho. Začaly se mi třást nohy i ruce. Seděla jsem, tedy spíš klečela na sedátku ještě skoro 15 minut. Slezla jsem z posedu a šla k prasátku, měla jsem tehdy velký respekt, strach, i když jsem si byla jistá, že je zhaslý.
Přišla jsem k němu nejvýš na 4 metry, blíž mi můj strach nedovolil. Zavolala jsem manželovi, který přijel traktorem a společně s ním, jsem došla až k lončákovi.
   Byl to lončák kňourek, váha 57kg. Radost veliká, pocity nepopsatelné…………………a co dodat? Vyvrhla jsem ho a udělala vše potřebné kolem. Měla jsem tehdy nový nůž a tak jsem se několikrát pěkně pořezala, ale stálo to za to!!!
 Lesu, lovu zdar. Huberte děkuju.

Poznámka: na fotografii je Michaela a její úlovek popsaný v článku. Přejeme jí hodně dalších zážitků a úspěšných lovů jako byl tento v příběhu.


MYSLIVOST

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

HUNTING MYSLIVOST

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů 500 Nitro Express Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Australian Water Buffalo Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Bekání Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Civilizace Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Dárek Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Etické a humánní principy Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Heinz Meynhardt Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Cheetahs hunting Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jezevec pečený Jezírko a kocourek Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Kočky sobě Komu hlava nebere Koně Konopí Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Lavička Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Liška Mína Lončák Los (Elk) lov Lov a myslivost Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě Lov zvěře Lovec LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká sezóna Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Lýčí Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Můj pohled na svět Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká stráž Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Online Krmeliště. ZUBŘI. Webové kamery černé zvěře. Polesí Strzalowo a Zubři a Jeleni (vysoká) Red Deer Cam! Aktualizováno! Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Parkinsonova nemoc Paroží Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Posedy Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Pytlák Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skládací Sklenice piva Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí medailonky Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí pečeně Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stáří a nemoc Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný The lynx Headbutt TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Troják Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Události na internetu Újeď úmrtí Upíři upíři a hejkalové USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zabiják vlků Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zajíček Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze smetiště internetu Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a lov Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Žebříkové Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec