Husy na jaře

Husa velká na řece

Když husy přiletí koncem února a začátkem března, znamená to příchod jara

Neodvratně to husy potvrdí. Nějaké ty mrazíky ještě mohou přijít, ale slunce už hřeje přes den docela silně. To je najednou světla. Stromy brzy nasadí pupeny.
Na jaře se husy velké vracejí v párech do svých hnízdišť. Jako řada dalších vrubozobých ptáků tvoří i husy velké páry na celý život, i když se během zimních měsíců někdy rozdělují. V hnízdištích se páry opět setkávají a upevňují své svazky složitým a velmi hlučným obřadem toku, při kterém se předvádí zejména samec. Často se prudce rozletí a vzápětí brzdí, aby ukázal svou sílu. Hnízdo stavějí oba partneři v rákosí na břehu nebo na vodě. Na vejcích sedí samice, zatímco samec se zdržuje poblíž hnízda, které hlídá. Mláďata se líhnou během května. Jsou velice samostatná, téměř ihned umějí plavat a za několik hodin již opouštějí hnízdo. Až do následujícího jara však zůstává celá velká rodina pohromadě. Na podzim odlétají celé rodiny společně do jižních zimovišť. To je velice důležité zejména pro mladé ptáky, neboť mají přitom příležitost poznat a zapamatovat si trasu, po které s rodiči letí.

Divoká husa na jaře

Husa velká se živí převážně trávou, spásá však i listy, mladé výhonky a příležitostně mladé obilí a nejrůznější plody. Jelikož nemá tak dokonalou trávící soustavu jako řada druhů býložravých savců, nedokáže živiny z rostlin dostatečně využít. Musí proto sežrat značné množství potravy, aby si zajistila dostatek životně důležitých látek. Někdy věnuje shánění a příjmu potravy i celý den. Přitom není překvapující, že je velice vybíravá a má nejraději mladé, jemné konečky rostlin. Často lze pozorovat obrovská hejna hus velkých, jak se snášejí na čerstvě posekaná pšeničná nebo ječmenná pole a paběrkují zbytky po sklizni. I mladé, právě vzcházející obilí přijde husám velice vhod. Hranami zobáků uštipují ty nejjemnější výhonky. Proto není divu, že je zemědělci na svých polích rádi nevidí a považují je za škodnou.

Husa velká je šedohnědá, od ostatních druhů hus se liší mohutným oranžově žlutým zobákem s bílým nehtem na konci a stříbrošedou přední částí křídel. Nohy jsou velké, oranžovočerveně zbarvené. Samice se od samce nijak zvlášť neliší.

Bojíte se v lese? Máte proč. Divoká prasata a jejich život v přírodě. #Příroda a myslivost, Rytíři lesů, Ze života černé zvěře

Černá zvěř v lese (bachyně a selata)

Rytíři lesů 

(černá zvěř, především kňouři)

Myslivci je nazývají divočáky nebo černou zvěří a jsou považována za velmi nebezpečná. Podle myslivců jsou to poslední zvířata v našich lesích, která se dovedou bránit a postavit při ohrožení člověku. Některá vyprávění i fámy často dokáží lidi vyděsit tak, že se v lese bojí. Ze zkušenosti vím, jak při spatření bachyně se selaty v lese buší srdce a následuje pomalý ústup nebo útěk z území.

Divoká prasata mají svůj rozum (pokud to lze u zvířat označit) a odchází do bezpečí, pokud zjistí pach člověka včas. Nebezpečí napadení člověka je možné bachyní (matka selat) nebo postřeleným kňourem (divoký kanec).
Bachyně (matky selat) hlídají své mladé velmi úzkostlivě a mohou napadnout toho kdo by jim chtěl ublížit, nebo se je opovážil vzít, velmi útočně a rychle. Předchází tomu většinou hrůzostrašné zamručení, varování po kterém se ježí i chlupy na zádech. A padáte, protože jinak vzápětí následuje útok. To se týká především starších zkušených samic (bachyní). Mladší sestry v rodině se více bojí, ale i ony v ohrožení mláďat napadnou člověka kousnutím.

Rodinný život skupiny (tlupy) je velmi uzavřený a všichni se dobře znají. Za normálních okolností cizí divoké prase mezi sebe nevezmou.

Rodinný život černé je uzavřený kolem bachyně

Sledujte chování této krásné a ušlechtilé (a podceňované) zvěře v noci i ve dne na webových kamerách online z krmeliště černé zvěře.
Odkazy jsou tady na stránkách webu (odkaz)

Poučné pro adepty myslivosti i studenty lesnických škol. Než na tuto krásnou a chytrou zvěř začnete střílet z winchestrovek, springfield, mannlicherovek a jiných účinných ráží přečtěte si víc z jejich života. Ono ulovit dobře a správně divočáka zase není tak snadné ( kromě těch kňourků, co žerou důvěřivě na zatuchlých krmelištích)... ve volné přírodě jsou mnohem chytřejší než mnohý lovec co si říká myslivec a co střílí po všem co se hýbe.

Ranní čekaná u lesa, nebo šoulačka s větrem v zádech po ránu vám to potvrdí. Ovšem větší nebezpečí u lesa možná číhá na vás v podobě hloupých kamarádů (myslivců) co lítají sem a tam a střílí po všem co je tmavý flek. Z toho mějte strach, ne ze statečné zvěře černé. 
Myslivecký vůl po vás může vystřelit! Černá je chytrá, opatrná a vyklidí prostor a zůstanete tam na ráně právě jen vy, a vůl co je nebezpečný okolí a všemu co se hýbe.

Doporučuji videa na této stránce, především ty nahraná na web a vložená sem od holandského milovníka přírody a autora skvělých záběrů ze života zvěře Nicobuilder. Všechny tu jsou lépe vidět než na jmenovaném serveru. Jen si je najděte, hledání je tu nahoře vpravo.

To be continued....pokračování příště...

#Příroda a myslivost, Rytíři lesů, Ze života černé zvěře, Fotografie z myslivosti, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře

Šťastný jelen Lucky deer

Měření sil jelenů 14-teráka a 8-meráka

Fotografie ve vysokém rozlišení (zvětšete klik do foto)

Foto: Měření sil jelenů 14-teráka a 8-meráka

Doplnění k článku ze SkalWebSite, videa jsou na těchto stránkách lépe zpracovatelná a velká. Zároveň zde mohu připomenout, jak se loví také z posedu vysoká (to je jelen) a hosté se obtížně trefují už i do tak obrovského cíle a za světla. O některých lovcích (ne skutečných myslivcích a slušných lidech to vypovídá samo o sobě)
Deer Hunting - S TX Lucky Buck
Také sledujte Lucky Deer (šťastný jelen)
Více článků o přírodě, myslivosti, ale i příběhy z cesty po Íránu je zde SkalWebSite.
Shlédněte video Lucky Deer (Šťastný jelen) ve dne, na cestě se pokouší lovec - umělec trefit jelena z kulovnice a mine. Tak jelen zůstane naživu a je označen jako šťastný (lucky deer) pokud máte rádi přírodu a myslivost, jděte  s e m.

Mufloni, jeleni a jiná zvířata v Opočenské oboře

V oboře

Chov zvěře v oboře podle volby s omezením prostoru volného pohybu i chování

Bachyně v houští nahání strach
pokud má za sebou selata

Pár snímků a videa z nejmenované obory...jde tedy o chov zvěře s omezením prostoru a řízenou péčí i přikrmováním vyloučením pytláctví...nebo jiným výběrem...

Vrkat je přírodní ale vrznout si je božské...

Skalní město Petra v Jordánsku v poušti Vadi Rum

Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.


ÚNOR

Únor bílý, pole sílí.
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.

2. únor - Hromnice
Na hromnice o hodinu více.
Na hromnice zimy polovice.
Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyry neděle zpátky zas pílí.
Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.

3. únor - Blažej
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len.

14. únor - Valentin
Na svatého Valentinka sej přísadu → do záhonka.

Poznámka autora: Původní text názvu měl být takto: "Vrkat je lidské, ale vrznout si, je božské!" To jen aby méně chápaví z toho víc měli. Ale nakonec si to každý může vyložit po svém. Na houby ovšem nechoďte, ty pravé ještě nerostou.